Týden změny ve válce na Ukrajině. Spustil ho končící prezident Biden

Vývoj posledních dní odstartovalo rozhodnutí odcházejícího amerického prezidenta Joea Bidena, který o uplynulém víkendu povolil ukrajinské armádě použití amerických taktických balistických střel ATACMS proti cílům v hloubi ruského území. Šlo o zásadní změnu v přístupu Washingtonu, který do té doby podobným výzvám Kyjeva odolával. 

Ukrajinci krátce po rozhodnutí vypálili několik střel do ruské Brjanské oblasti. Podle Kremlu jich bylo šest, přičemž pět bylo zachyceno protivzdušnou obranou. Američtí činitelé pod podmínkou anonymity uvedli, že z osmi střel byly sestřeleny dvě. Šlo každopádně o milník, protože rakety americké výroby poprvé zasáhly ruské území, podotkla BBC. Ukrajinská armáda následně ve středu použila i Británií poskytnuté rakety Storm Shadow k zásahu cílů v Kurské oblasti, do které v létě vpadly ukrajinské jednotky. 

Biden posléze schválil i poskytnutí a použití protipěchotních min, které jsou sice kontroverzní, ale klíčovou součástí ukrajinské obrany na východní frontě, kde mohou zpomalit současný ruský postup. 

Moskva samozřejmě reagovala. V úterý, kdy uplynulo přesně tisíc dní od začátku plnohodnotné invaze, vyzval ruský prezident Vladimir Putin ke změnám ve státní jaderné doktríně. Nově se podle ní může země bránit i útoku státu, který nedisponuje jadernými zbraněmi, ale je podporován některou z jaderných velmocí. 

Ruská armáda následně odpálila novou raketu Orešnik, která zasáhla ukrajinské Dnipro. Podle Putina výrazně překonala rychlost zvuku, prezident ji také označil za nesestřelitelnou. Většina pozorovatelů se podle BBC shoduje, že úder měl být varováním, zvlášť když Rusko může tuto zbraň vybavit jadernou hlavicí. 

Dříve by takové výhrůžky vzbudily rozruch na Západě, ale teď už tolik ne, protože Putin za více než dva roky konfliktu vyhrožoval opakovaně. Západní lídři navíc spoléhají na roli Číny, která se stala zásadním partnerem Kremlu. 

Ruský prezident Putin ve čtvrtek v televizním projevu varoval, že válka má nově prvky konfliktu globálního charakteru. Na jeho slova reagoval například polský premiér Donald Tusk, který konstatoval, že "hrozba globálního konfliktu je vážná a reálná". USA a Velká Británie jsou teď podle BBC více zapojeny do konfliktu, zatímco po boku Rusů jsou nasazeni severokorejští vojáci.

Proč došlo k tomuto vývoji právě teď? Nejpravděpodobnějším důvodem je lednový návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, přičemž republikánský politik během kampaně sliboval, že válku ukončí během 24 hodin. Viceprezident J. D. Vance avizoval, že Kyjev zřejmě bude muset být otevřený kompromisům ohledně územní kontroly nad Donbasem a Krymem. Dokonce i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale prohlásil, že Kyjev bude chtít diplomaticky ukončit válku v příštím roce. 

"Prezident Trump bude nepochybně motivován jediným cílem, aby ukázal svou sílu, své vůdcovství. Aby ukázal, že je schopen řešit problémy tam, kde jeho předchůdce selhal," řekl bývalý šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba pro BBC s tím, že zvolený americký prezident rozhodně nechce opakovat kolaps, jaký nastal v Afghánistánu. 

Témata:  válka na Ukrajině,  Armáda Ukrajina,  Ruská armáda,  Vladimír Putin,  Ukrajina,  Rusko,  Joe Biden,  Donald Trump,  Volodymyr Zelenskyj