Ruská armáda v noci na dnešek provedla rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který podle ukrajinského letectva představuje dosud největší noční bombardování od začátku války v únoru 2022. Terčem útoků se staly především centrální a západní části Ukrajiny, tedy regiony, které byly dosud relativně ušetřeny pravidelných útoků. Tato eskalace vyvolala vážné obavy i v sousedních zemích — Polsko a další spojenci NATO v reakci na situaci okamžitě aktivovali své vzdušné síly.
Podle ukrajinského letectva ruské síly v noci vypustily neuvěřitelných 479 bezpilotních letounů (tzv. "kamikadze dronů") a 20 raket různých typů. Ukrajinská protivzdušná obrana zničila 277 dronů a 19 raket ještě během letu, což je důkazem její rostoucí efektivity navzdory obrovskému tlaku. Přesto však nejméně 10 střel či dronů prorazilo obranné systémy a zasáhlo cíle na ukrajinském území.
Západní regiony Ukrajiny se staly mimořádně frekventovaným cílem útoku. Exploze byly hlášeny mimo jiné v Kyjevě a především v oblasti Rivne, která leží v severozápadní části Ukrajiny u hranic s Běloruskem. Právě Rivne, které se až dosud vyhýbalo intenzivnímu bombardování, bylo tentokrát zasaženo výrazně. Guvernér oblasti Oleksandr Koval situaci popsal slovy: „Velmi těžká noc pro Rivnenskou oblast. Naše území utrpělo silný nepřátelský letecký útok.“ Jedna civilní osoba byla při útoku zraněna.
Útok spustil okamžitou reakci v sousedním Polsku, které oznámilo, že v časných ranních hodinách vyslalo své stíhací letouny do vzduchu. Polská armáda v prohlášení uvedla, že „přijatá opatření mají za cíl zajistit bezpečnost v regionech sousedících s ohroženými oblastmi“. K aktivaci letectva došlo ve spolupráci se spojeneckými silami v rámci NATO.
Ukrajinské varování před útoky začalo v noci okolo 3. hodiny středoevropského času, kdy bylo celé území Ukrajiny pokryto leteckým poplachem. Zprávy o odpalech dronů a raket přicházely z různých částí země, přičemž útok byl koordinovaný a zaměřen na co nejširší spektrum cílů.
Důvodem zvýšené intenzity ruského útoku může být snaha zasáhnout ukrajinskou infrastrukturu v týlových oblastech, které jsou klíčové pro logistiku a zásobování fronty. Západní Ukrajina dosud sloužila jako poměrně bezpečné zázemí pro přesuny vojenského materiálu ze Západu a organizaci humanitární pomoci.
Vojenský analytik Michael Clarke v rozhovoru pro Sky News označil tento útok za „znamení frustrace Moskvy“ a dodal, že „Rusko se zřejmě snaží narušit ukrajinské vojenské zázemí daleko od linie fronty v očekávání protiofenzivy“.
Zatím není jasné, zda noční útok znamená začátek nové fáze války, nebo zda jde o jednorázovou demonstraci síly. Jisté ale je, že jeho dopad překračuje hranice Ukrajiny. Zapojení polského letectva a zvýšená bdělost v regionech sousedících s Ukrajinou ukazují, že válka se i nadále nebezpečně přibližuje k hranicím Severoatlantické aliance.
Odborníci varují, že pokud bude Rusko pokračovat v útocích na západní oblasti Ukrajiny, může dojít k incidentům nebo neúmyslnému narušení vzdušného prostoru sousedních států, což by znamenalo prudké zvýšení rizika širšího konfliktu.
Zatímco ukrajinská armáda slaví relativně úspěšné odražení většiny útoku, civilní obyvatelstvo i infrastruktura zůstávají pod neustálou hrozbou.
Témata: válka na Ukrajině, Ruská armáda, Armáda Ukrajina, Ukrajina
Související
4. června 2025 19:16
1. června 2025 14:48
31. května 2025 17:23
29. května 2025 8:56
28. května 2025 19:45
24. května 2025 13:48