Změnu v kancléřském úřadu média i komentátoři označují za historickou, neboť snese srovnání s koncem ér prvního kancléře Konrada Adenauera či kancléře sjednotitele Helmuta Kohla. Zatímco za Adenauera byly položeny základy demokracie poválečného Německa a za Kohla se Německo znovusjednotilo, tak za Merkelové země mocensky posílila.

"Za éry kancléřů Helmuta Kohla a Gerharda Schrödera byli ještě Němci zaneprázdněni sami sebou," řekl v rozhovoru se zahraničními novináři emeritní profesor Humboldtovy univerzity v Berlíně Herfried Münkler. Dodal, že za Merkelové Německo přestalo být nemocným mužem Evropy, který se vyrovnává se znovusjednocením, a stalo se hospodářským tahounem s rostoucí politickou váhou. Merkelová, která byla vyhlášená hledáním kompromisů, přitom podle Münklera dokázala na evropském poli hledat řešení mezinárodních krizí tak, aby se proti značnému německému vlivu ostatní státy nestavěly odmítavě. V minulosti totiž Evropa na růst Německa reagovala vznikem koalicí, které měly být protiváhou, což se nyní neděje.

Středeční předání kancléřské moci nebude jen politickým předělem, ale i jedinečnou událostí. Pro 13 milionů z 83 milionů obyvatel Německa to bude vůbec poprvé v jejich životě, co budou svědky nástupu nového kancléře. Celá generace Němců totiž v úřadu nezažila nikoho jiného než Merkelovou.

Merkelová se za své vlády musela vypořádat s řadou mezinárodních krizí, z nichž jednu, kterou je pandemie nemoci covid-19, předává Scholzovi. Jednou z priorit nové vlády sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) tak bude prosazení povinného očkování proti covidu a hledání rovnováhy mezi občanskými právy a karanténními opatřeními.

Scholzova vláda se musí zaměřit i na konsolidaci státních financí, protože Německo se kvůli hospodářským dopadům pandemie po letech rozpočtových přebytků muselo značně zadlužit. Loni si země vypůjčila 130 miliard eur (3,3 bilionu Kč), což bylo nejvíce v dějinách spolkové republiky. Letošní schodek bude ale ještě vyšší, plánován je na 240,2 miliardy eur (6,1 bilionu Kč).

Jedním z ústředních bodů koaliční smlouvy je udržení rozpočtové disciplíny a nezvyšování daní, což byl požadavek šéfa FDP Christiana Lindnera, který povede ministerstvo financí. Německo přitom i v nadcházejících letech musí počítat se značnými výdaji, protože v zájmu ochrany klimatu chce co nejvíce urychlit přechod na ekologické zdroje energie a na hospodářství bez emisí oxidů uhlíku. Do roku 2030 by si koalice přála uzavřít uhelné elektrárny, což je o osm let dříve než stávající plány. Nulové emise skleníkových plynů pak chce Německo do roku 2045.

Velké výdaje Německo také čekají v investicích do železnice, elektromobility, digitalizace či výstavby bytů. Koalice chce, aby se v zemi stavělo tempem 400.000 nových bytů ročně, z nichž čtvrtina má být kvůli cenové dostupnosti podpořena z veřejných prostředků. K lepší sociální spravedlnosti pak má přispět i navýšení minimální mzdy ze současných 9,60 eur na 12 eur (305 korun) za hodinu, což byl jeden z hlavních Scholzových volebních slibů.

Změnu Scholzova vláda plánuje také v zahraniční politice. Koalice chce prohloubit integraci Evropské unie a posílit pravomoce Evropského parlamentu. Nastupující ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v rozhovorech s médii opakovaně prohlásila, že chce proti autoritářským režimům v Rusku a Číně vystupovat tvrději a s důrazem na demokratické hodnoty a lidská práva. Baerbocková by si dovedla představit i dovozní omezení z čínských regionů, ve kterých si vláda represemi a nucenou prací vynucuje poslušnost obyvatel. Rovněž by si přála jednotnou unijní politiku vůči Číně, která již Berlín varovala před konfrontačním kurzem.

Vysvědčení Scholzově vládě vystaví voliči v roce 2025, kdy je řádný termín parlamentních voleb. Scholz v sobotu na mimořádném sjezdu SPD naznačil, že i po nich by rád vládl. "Sociální demokraté, Zelení a FDP vstupují do koalice, aby přátelsky spolupracovali a aby byli znovuzvoleni," řekl Scholz. Zabránit se tomu zcela jistě pokusí kancléřčina konzervativní unie CDU/CSU, která míří do opozice. Unie má nyní čtyři roky, aby po odchodu Merkelové, která v zářijových volbách již nekandidovala a která odchází z politiky, našla novou identitu a získala zpět ztracené voliče. Prvním krokem k tomu je výběr nového předsedy CDU, o kterém bude jasno v lednu.