reklama

Především čtyři země, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko a Rakousko, odmítají příjmy rozpočtu navržené Michelem ve výši 1,074 procenta hrubého národního důchodu a požadují maximálně jedno procento HND.

"Já jsem velice nepříjemně překvapen, že to není domluveno. Není možno, že pan předseda Michel navrhne odvody a ukáže se, že ty hlavní země jsou proti. A kdyby se mělo ještě snižovat, tak budeme velice křičet," uvedl Babiš. Zopakoval, že nechápe, o čem se bude na summitu diskutovat, když návrh rozpočtu obsahuje výdaje, ale nikoli příjmy.

Babiš dále uvedl, že pro ČR je důležitá pružnost v čerpání peněz z fondů EU pro kohezní politiku. Michelův návrh ale považuje za nedostatečný. Zatímco dosud mohly země mezi Evropským sociálním fondem a Evropským fondem pro regionální rozvoj přesunovat nejvýše pět procent prostředků, podle Michelova návrhu to má být až desetina. Česko patří k zemím, které dlouhodobě usilují o větší možnost přesunovat peníze ze sociálního fondu třeba na stavbu dálnic.

"Důležitá je pro nás flexibilita, chceme 25 procent. Pan předseda Michel se sice posunul z pěti na deset procent, ale stále je to nedostatečné. A pokud mají zemědělci 20 procent, tak nechápu, proč u koheze a investic nemůžeme mít 25 procent. Ale hlavní problém je, že (neznáme) příjmy rozpočtu," uvedl Babiš.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová dnes novinářům řekla, že dohoda na dlouhodobém rozpočtu Evropské unie během stávajícího summitu v Bruselu je nereálná.

Několik diplomatů ráno řeklo, že Michel zatím nepřichystal žádný upravený návrh, který by umožnil pokrok v jednáních. Od nejbližších hodin se proto neočekává zásadní průlom.