Během 45 dnů války zemřelo na Ukrajině v důsledku ruské agrese přinejmenším 177 dětí a dalších 336 utrpělo zranění. Uvedla to dnes ukrajinská generální prokuratura. Zároveň upozornila, že tento údaj rozhodně není úplný.
Skutečné množství dětských obětí bude podle prokuratury nepochybně vyšší. Přesnější data totiž nelze vzhledem k pokračujícím bojům ověřit, což platí zejména v případě obléhaného Mariupolu a dalších míst na jihu a východě Ukrajiny. Aktuálně se rovněž prověřují počty z území osvobozených z dočasné ruské okupace.
List Ukrajinska pravda v této souvislosti připomněl, že podle přibližného odhadu úřadů zahynulo v Mariupolu do 27. března kolem 5000 lidí. Mezi těmito oběťmi přitom bylo uváděno 210 dětí.
Podle aktuálních počtů generální prokuratury nejvíce dětí (108) bylo zabito nebo zraněno v Doněcké oblasti. V Kyjevské oblasti je zatím registrováno 93 těchto dětských obětí ruské agrese a v Charkovské oblasti 76.
Ruské ostřelování a bombardování ukrajinských měst poškodilo také 938 škol a vzdělávacích zařízení, přičemž 87 z nich bylo úplně zničeno.
Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.
Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.
Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.
Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.
Témata: válka na Ukrajině
Související
26. ledna 2026 10:03
25. ledna 2026 15:13
19. ledna 2026 10:44
15. ledna 2026 15:44
11. ledna 2026 9:15
1. ledna 2026 15:59
