Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bělorusko nutí Cimanouskou k návratu z OH domů. Do země se nevrátí, Česko jí nabídlo pomoc

Kryscina Cimanouská
Kryscina Cimanouská
Foto: Profimedia

Běloruská běžkyně a kritička režimu prezidenta Alexandra Lukašenka Kryscina Cimanouská obvinila zástupce národního olympijského výboru, že se ji pokusili donutit k návratu z olympijských her v Tokiu do vlasti. Cimanouská by měla závodit pondělí v běhu na 200 metrů, ale běloruský tým ji odvezl na letiště. Tam se atletce podařilo zalarmovat místní policii a do letadla mířícího do Istanbulu nenastoupila. Pomoc Cimanouské nabídli i čeští politici.

Podle skupiny aktivistů z nadace pomáhající sportovcům BSSF Cimanouská hodlá požádat o azyl na rakouském velvyslanectví v Tokiu. Na letiště se po incidentu dostavili i zástupci japonského ministerstva zahraničí. Atletka byla následně převezena na bezpečné místo.

Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka nabídne Česká republika běžkyni vízum, aby se vyhnula nucenému návratu do vlasti. "Po dohodě s Andrejem Babišem a Janem Hamáčkem jí nabídneme vízum ke vstupu na území, aby se u nás mohla ucházet o mezinárodní ochranu. Naše ambasáda v Tokiu je také připravena pomoci," oznámil na twitteru Kulhánek.

V otevřeném dopise k pomoci vládu vyzval předseda Národní sportovní agentury Filip Neusser. Podle něho by v případě udělení azylu mohla Cimanouská přicestovat do ČR vládním speciálem, kterým se budou do vlasti vracet čeští reprezentanti.

Čtyřiadvacetiletá Cimanouská dříve veřejně kritizovala jak režim, tak běloruské sportovní funkcionáře. Podle novinářky Hanny Ljubakovové ji na letiště doprovodili dva zástupci olympijské výpravy. Na otázku, zda se obává letu do Běloruska, Cimanouská podle novinářky odpověděla, že ano. Podle mluvčího nadace BSSF by byl v Bělorusku život atletky v ohrožení.

Agentuře Reuters sprinterka řekla, že byla z olympijského týmu vyhozena po stížnostech na trenéry. V následném videu atletka požádala o pomoc Mezinárodní olympijský výbor (MOV). "Byla jsem pod nátlakem, snaží se mě dostat ze země bez mého souhlasu. Žádám MOV o zásah," řekla.

Mezinárodní olympijský výbor, který měl před zahájením her v Tokiu s běloruským výborem vedeným Lukašenkovým synem Viktorem neshody, se hodlá incidentem zabývat. "MOV situaci prověřuje a požádal běloruský olympijský výbor o vysvětlení," uvedl MOV v prohlášení.

Lukašenko vládne východoevropské zemi tvrdou rukou od roku 1994. Podle oficiálních výsledků loni opět vyhrál prezidentské volby. Opozice, Evropská unie a některé další země je ale považují za zfalšované ve prospěch autoritářské hlavy státu. Po volbách následovaly v Bělorusku demonstrace, proti kterým policie tvrdě zasáhla a desetitisíce lidí zatkla.

Poslední reakci Evropské unie si vyžádalo květnové vynucené přistání zahraničního civilního letu na minském letišti. Běloruské úřady tehdy uvěznily opozičního novináře Ramana Prataseviče, který byl na palubě, a jeho přítelkyni. EU v reakci omezila přelety nad Běloruskem a uvalila další sankce.

Témata:  Kryscina Cimanouská olympiáda Japonsko Bělorusko

Související

Aktuálně se děje

2. ledna 2026 19:29

Muž zaútočil v nákupním centru v Hradci Králové. Sečnou zbraní zranil několik lidí

V královéhradeckém nákupním centru Futurum došlo v podvečer k dramatickému incidentu. Krátce po 17. hodině tam útočník sečnou zbraní napadl návštěvníky, přičemž zranil celkem tři osoby. Policie ihned zahájila rozsáhlou bezpečnostní operaci, během níž bylo celé obchodní centrum evakuováno.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

O co Trumpovi jde? Může to být ropa, pro Rusko by šlo o špatnou zprávu

Spojené státy dnes letecky udeřily na Venezuelu a podle slov prezidenta Donalda Trumpa zajaly a do USA deportovaly prezidenta jihoamerické země Nicoláse Madura i s chotí. Tím pádem se zdá být naplněn stěžejní deklarovaný motiv celého zásahu, jimž je odstavení Madura od moci. Dalším oficiálním důvodem je potření nelegálního vývozu narkotik z Venezuely. I k němu nyní může být cesta otevřená, měl-li na něm Madurův režim zásadní podíl. Právě trvalejší potlačení obchodu s narkotiky může být ale Spojeným státům vhodným zdůvodněním možné delší přítomnosti jejich sil v jihoamerické zemi. Díky níž nakonec získají pod svoji kontrolu částečně či zcela největší prověřené ropné zásoby na světě, 303 miliard barelů, které svojí velikostí předčí i zásoby saúdskoarabské.