Proti radikálnímu kroku, který z politických stran otevřeně podporovala jen postkomunistická Levice, se vyslovilo 39 procent voličů.
Referendum se týkalo velkých realitních společností, jako jsou Vonovia a Deutsche Wohnen. Obě společnosti se nedávno dohodly s Berlínem, že městu odprodají za 2,46 miliardy eur (62,5 miliardy korun) zhruba 15.000 bytů.
Hranicí pro vyvlastnění by podle navrhovatelů referenda mělo být vlastnictví více než 3000 bytů v německé metropoli a to v případě, že cílem jejich vlastnictví je zisk. Iniciativa Deutsche Wohnen & Co enteignen (Vyvlastnit Deutsche Wohnen & další) navrhovala, aby byly byty vyvlastněné za náhradu. Odhadovala, že by náklady na odškodnění činily necelých 14 miliard eur (355,5 miliardy korun), vedení Berlína hovořilo o 29 až 39 miliardách eur (736,5 až 990 miliard).
Lidové hlasování bylo jen poradní, neboť se nehlasovalo o návrhu zákona, který by byl v případě úspěšného referenda přímo schválen. Podle agentury DPA se nicméně bude muset nová politická reprezentace hlavního města, která vzešla z nedělních zemských voleb, výsledkem hlasování zabývat. Pokud by se politici rozhodli vyslyšet přání voličů, dotklo by se vyvlastnění zhruba 240.000 bytů, tedy asi 15 procent berlínského fondu nájemních bytů.
Zatímco zastánci vyvlastňování si od referenda slibovali větší dostupnost bytů a nižší nájmy, odpůrci argumentovali tím, že bytová situace se naopak zhorší, neboť to soukromé realitní investory odradí od další výstavby.
