Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Biden požádá Kongres o schválení 11,7 miliardy dolarů na Ukrajinu

Joe Biden
Joe Biden
Foto: The White House

Americký prezident Joe Biden požádá Kongres, aby schválil 11,7 miliardy dolarů (288 miliard korun) na financování pomoci Ukrajině. Celkově chce vláda po Kongresu přes 47 miliard dolarů (1,16 bilionu korun) na pokrytí krizových a naléhavých výdajů, napsala dnes agentura AP. USA během tohoto roku vyčlenily na podporu Ukrajiny zhruba 40 miliard dolarů a tři čtvrtiny těchto peněz americké úřady už využily.

Peníze, které chce Bidenova administrativa vyčlenit na podporu Ukrajině, mají uhradit výdaje na dodávky zbraní, rozvědnou činnost i na přímou rozpočtovou pomoc ukrajinské vládě. Vedle toho chce americká vláda vyčlenit další dvě miliardy dolarů na opatření, která mají zmírnit negativní dopady války na Ukrajině na americký energetický průmysl. Jedná se například o dodávky paliva do amerických jaderných elektráren.

Dalších 33,4 miliardy dolarů chce americká vláda použít na pokryti jiných naléhavých výdajů v souvislosti s povodněmi či šířením opičích neštovic. Zhruba sedm miliard dolarů chce administrativa utratit v souvislosti s pandemií covidu-19, například na nákup dalších vakcín či ochranných prostředků.

Během letošního roku Spojené státy schválily pomoc Ukrajině v objemu zhruba 40 miliard dolarů, uvedla agentura AP. Podle představitelů vlády zhruba tři čtvrtiny těchto peněz už byly utraceny nebo vyčleněny na financování konkrétních opatření.

Žádostí Bílého domu se budou kongresmani zabývat po návratu z letních prázdnin. Spojené státy nemají schválený rozpočet na fiskální rok 2023, který začíná 1. října. Kongres také bude muset jednat o pokračování financování federálních agentur a úřadů po 30. září, než schválí úplný rozpočet.

Témata:  Ukrajina,  Joe Biden

Aktuálně se děje

4. října 2026 17:26

Havla nejlépe hodnotí mladí, ukazuje průzkum u příležitosti nedožitých devadesátin

Díky, že můžem zahajuje sérii aktivit k 90. výročí narození Václava Havla zveřejněním nových dat analytického ústavu STEM. Ta ukazují překvapivý generační rozdíl: nejpozitivněji hodnotí Havlovo prezidentské působení nejmladší dospělá generace – tedy lidé, kteří jeho prezidentství nezažili nebo si ho nepamatují. Ve věku 18 až 29 let hodnotí Havlovu roli ve vývoji země po listopadu 1989 kladně 88 procent respondentů, zatímco mezi lidmi staršími 60 let je to 60 procent.

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy