Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Britové chtějí prohlásit Wagnerovu skupinu za teroristickou organizaci

Londýn
Londýn
Foto: Pixabay

Britská vláda plánuje prohlásit ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu za teroristickou organizaci. Její podpora či členství v ní by byly v takovém případě nezákonné.

Návrh opatření, který má být ve středu předložen britskému parlamentu, v případě schválení umožní zmrazení aktiv označených za majetek teroristů. Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová řekla, že wagnerovci jsou násilní a destruktivní a označila je za vojenský nástroj ruského prezidenta Vladimira Putina. Jejich působení na Ukrajině a v Africe je podle jejích slov hrozbou pro globální bezpečnost.

Zákon o terorismu z roku 2000 (Terrorism Act) uděluje britským ministrům vnitra pravomoc oficiálně postavit konkrétní organizaci mimo zákon v případě přesvědčení, že se účastní terorismu, píše BBC. Podpora této skupiny či členství v ní by v takovém případě bylo trestným činem.

Wagnerova skupina sehrála klíčovou roli během ruské invaze na Ukrajinu a působí i v afrických zemích jako Libye a Mali, či v Sýrii. Její příslušníci byli obviněni z několika zločinů včetně zabíjení a mučení ukrajinských civilistů.

Budoucnost této skupiny je však nejistá poté, co její šéf Jevgenij Prigožin v červnu uskutečnil neúspěšný pokus o převrat vůči ruskému vojenskému vedení a následně zahynul při havárii letadla.

Šéf diplomacie EU Josep Borrell na setkání ministrů obrany EU ve španělském Toledu uvedl, že Wagnerova skupina by měla být schopna působit v Africe i po smrti Prigožina. "Budou i nadále provozuschopní v Africe, protože je to ozbrojené křídlo Ruska," řekl podle CNN. Wagnerovci budou podle jeho slov nadále sloužit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, věnovat se tomu, co dělají a s určitostí nebudou přispívat k míru v oblasti Sahelu nebo obraně práv a svobod.

Polský premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že žoldnéři z ruské Wagnerovy skupiny přešli pod přímé velení šéfa Kremlu Putina. "Dohled nad Wagnerovou skupinou nyní přešel přímo na prezidenta Putina. (Skupina) je pod přímou kuratelou Putina a jeho lidí a bude se využívat ještě více než dříve, nebo alespoň ve stejném rozsahu jako dříve, a to jako nástroj provokací, vydírání a různých druhů obtěžování s cílem narušit bezpečnostní politiku a destabilizovat země sousedící s Ruskem a Běloruskem," řekl Morawiecki.

Spekulace o osudu wagnerovců sílí, názory na něj se ale liší. Britská rozvědka už dříve připustila možný extrémně destabilizující efekt Prigožinovy pravděpodobné smrti na Wagnerovu skupinu. "Jeho osobní vlastnosti, jako je hyperaktivita, výjimečná drzost, snaha o dosažení výsledků a extrémní brutalita, byly pro wagnerovce typické a je nepravděpodobné, že by se jim vyrovnal nějaký jeho nástupce," píše.

Podle Britů neexistuje jednoznačný důkaz, že byl na palubě. Jeho smrt ale pokládá za velmi pravděpodobnou. "Je známo, že uplatňuje mimořádná bezpečnostní opatření. Je však velmi pravděpodobné, že je skutečně mrtvý."

"Smrt Prigožina by měla téměř jistě hluboký destabilizující dopad na skupinu Wagner. Wagnerovo velitelské vakuum by ještě umocnily zprávy, že zemřel také zakladatel a polní velitel Dimitrij Utkin a šéf logistiky Valerij Čekalov," dodává britská rozvědka komunikující prostřednictvím ministerstva obrany.

Témata:  Velká Británie Jevgenij Prigožin

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.