Británie je odhodlaná začít uskutečňovat kontroverzní a široce kritizovaný plán deportovat do Rwandy migranty, kteří do Spojeného království přišli nelegálně. Už předchozí rozhodnutí soudů dala takovým letům zelenou.

Příslušný zákon, který začal platit v dubnu, vládě umožňuje posílat do třetích zemí některé utečence nelegálně vstupující na britské území. Zákon také zpřísnil tresty pro převaděče migrantů.

Britský plán deportovat migranty byl předmětem několika soudních pří, ale dnes už se očekává první deportační let, i když pravděpodobně jen s malým počtem migrantů. Někteří jednotlivci totiž uspěli s tvrzením, že nemohou být deportováni s ohledem na zdravotní problémy nebo lidská práva. Počet migrantů, jejichž deportace se dnes chystá, se tak postupně smrskl z původních 37 na sedm.

Nejmenovaný vládní činitel podle agentury Reuters řekl, že právní kroky jednotlivců proti deportaci by mohly vést k tomu, že soukromý letoun pronajatý britskou vládou dnes večer odletí bez běženců na palubě.

Britská vláda navíc varuje, že každý, kdo se deportaci na poslední chvíli vyhne díky právním krokům, bude poslán do Rwandy dalším letem. "Nemohu říct, kolik přesně lidí poletí. Ale opravdu důležité je, že nastolíme princip," řekla dnes televizi Sky News šéfka britské diplomacie Trussová. Migranti, kteří nepoletí dnes, budou podle ní posazeni na příští let.

Svým deportačním programem, za který v první fázi zaplatí Rwandě 120 milionů liber (asi 3,5 miliardy korun), chce britská vláda "narušit ekonomické struktury pašeráků lidí" a "odradit migranty od toho, aby podstupovali nebezpečnou cestu přes Lamanšský průliv", uvedl dříve premiér Boris Johnson.

Plán ale kritizují jako nehumánní mnozí politici, charitativní spolky i mezinárodní organizace nebo také anglikánská církev. V soukromí ho označil za otřesný i princ Charles.

Za loňský rok do Británie nelegální cestou přes Lamanšský průliv přicestovalo 28.500 lidí. V roce 2020 to podle ministerstva vnitra bylo necelých 8500.

Deportované žadatele o azyl z Británie čekají ve Rwandě těžké časy

Zatímco Británie dnes plánuje poslat do Rwandy první skupinu žadatelů o azyl, někteří z uprchlíků, které do východoafrické země přemístily jiné státy na základě dřívějších dohod, nevidí krok optimisticky. Nově příchozí zde čekají těžké časy, citovala jednoho z nich agentura AP. Plán britské vlády se uskuteční i přesto, že jej veřejnost silně kritizovala, vyjádřil se proti němu například i princ Charles.

"Někdy hraju fotbal a večer piju, protože nemám co dělat," řekl v rozhovoru s AP Faisal, dvacetiletý mladík z Etiopie, který byl do Rwandy přemístěn z Libye v roce 2019, v první skupině uprchlíků přesídlených na základě dohody s OSN. "Denně se modlím k Bohu, abych odtud odešel," dodal mladík. Ubytován je v centru Gashora vybudovaném pro uprchlíky, kteří živořili v Libyi, když se snažili dostat do Evropy. I když se Gashora nazývá tranzitním centrem, někteří jako Faisal nevidí jiné možnosti, kam by mohli jít.

Rwanda je jednou z nejlidnatějších zemí na světě. Navíc stále patří mezi nejméně rozvinuté státy, přestože se od genocidy v roce 1994 snaží o modernizaci. Očekává se, že migranti, kteří hledali lepší život v Británii, najdou v africkém vnitrozemí méně šancí realizovat své sny. Rwandští představitelé však svou zemi popisují jako zemi s hrdou historií přijímání lidí v nouzi.

Jedním z těch, kteří ve Rwandě našli oporu, je dvaadvacetiletý Etiopan Urubel Tesfaje, který je rád, že si našel práci na částečný úvazek v pekárně v hlavním městě Kigali. Jeho přátelé však nadále hovoří o tom, že se přestěhují do Kanady nebo Nizozemska.

Podle agentury OSN pro uprchlíky stovky lidí, kteří byli dříve do Rwandy posláni na základě dohody s OSN, se od té doby přemístily do třetích zemí. Ti, kteří do Rwandy dorazí na základě dohody s Británií, zde nicméně musí požádat o azyl.

Rwandské úřady uvedly, že dohoda bude zpočátku platit pět let, britská vláda zaplatí předem 120 milionů liber (3,4 miliardy korun) na ubytování a integraci žadatelů o azyl. Lidé z Británie budou žít v ubytovnách v okolí Kigali, kde budou mít k dispozici například soukromé pokoje, televizory či bazén.

"Britské vládě vzkazuji, že lidé jsou lidé. Nemůžete jim říkat 'Jděte a zůstaňte tady' nebo 'Jděte a dělejte to či ono'," řekl Peter Nyuoni, uprchlík z Jižního Súdánu. "Neexistuje nic, kvůli čemu bych tu chtěl zůstat," dodal.

I ti, kteří přišli přímo do Rwandy, aby unikli problémům doma, říkají, že země je sice klidná, ale život zde není jednoduchý. "Když nemáte práci, nemůžete tu přežít," řekla AP Kelly Nimubonaová, uprchlice ze sousedního Burundi. "Nemůžeme si dovolit jíst dvakrát denně. Nemáme šanci sehnat si práci," dodala. Rwanda je podle ní i přesto v regionu oázou klidu.

V neposlední řadě, kvůli citlivost tématu kolem příchodu prvních žadatelů o azyl z Británie, zakázaly rwandské úřady médiím zpovídat nově příchozí.