Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bude Trump svržen? Senát USA se proměnil v bojiště

Donald Trump
Donald Trump
Foto: kremlin.ru

Americký Senát se může brzy změnit v bitevní pole, na němž se o osud prezidenta Donalda Trumpa, a možná i o výsledek prezidentských voleb v příštím roce, střetnou republikáni s opozičními demokraty. Do horní kongresové komory, kde mají republikáni převahu, se procedura impeachmentu pravděpodobně přesune v lednu. Už teď ale podle amerických médií obě strany zbrojí ve snaze získat pro blížící se boj co nejsilnější munici.

Donald Trump čelí dvěma obviněním, která podle všeobecného očekávání tuto středu schválí Sněmovna reprezentantů ovládaná demokraty - ze zneužití moci a z obstrukcí vůči Kongresu. Po Novém roce dostane slovo Senát, který v úloze konečného soudce o impeachmentu rozhodne. Vzhledem k poměru sil a jednotné republikánské frontě málokdo pochybuje o tom, že ústavní žalobu na prezidenta odmítne.

"Bude to spravedlivý soud, v němž pravda vyjde najevo," komentoval pro agenturu AP proceduru šéf republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell.

Scénář senátní schůze je předmětem strategických úvah Bílého domu i obou parlamentních stran. Trump dává najevo odhodlání uspořádat v Senátu okázalý soud, který ho nejen zbaví obvinění, ale dá mu ve všech směrech za pravdu, uvedla televize Fox News. Mnozí republikáni ale varují před zdlouhavým jednáním, které by mohlo prezidentský tábor poškodit. Harmonogram schůze, stejně jako při minulé ústavní žalobě na prezidenta Billa Clintona, by měli dojednat šéfové obou senátních frakcí, republikán McConnell a demokrat Chuck Schumer.

Stěžejním problémem je seznam předvolaných svědků. Zatímco hlavní verdikt o ústavní žalobě schvaluje dvoutřetinová většina senátorů, ke schválení svědků stačí většina prostá. Demokraté mají v Senátu 47 mandátů, republikáni 53. Mohou si tak dovolit jen zaváhání dvou svých senátorů.

Republikáni by chtěli předvolat jako svědka Huntera Bidena, syna Joea Bidena, pravděpodobného Trumpova protikandidáta v příštích prezidentských volbách. Rodina Bidenových se ocitla uprostřed takzvané ukrajinské kauzy, na níž demokraté postavili proces ústavní žaloby. Trump obviňuje Joea Bidena, někdejšího viceprezidenta, že chtěl Kyjev přinutit k zastavení trestního stíhání svého syna podezřelého na Ukrajině z korupce. Získáním informací poškozujících Bidena staršího chce údajně prezident posílit své vyhlídky na obhajobu mandátu. Pokusil se tak podle demokratů zatáhnout cizí stát do volebního boje, což americké zákony zakazují.

Demokraté by zase na lavici svědků rádi viděli personálního šéfa Bílého domu Micka Mulvaneyho nebo bývalého bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona. Oba by mohli vnést světlo do podezření, že prezident v ukrajinské kauze zneužil svého postavení. Podle informací listu The New York Times by chtěli demokraté během senátní schůze dostat z Bílého domu i veškeré dokumenty, které dosud prezident během procedury impeachmentu vydat odmítal.

Podle návrhu demokratů by senátní soud s Trumpem měl začít první lednové pondělí. Předběžné procedurální záležitosti by měly být vyřízeny týž den, tedy 6. ledna, a hned 7. ledna by měl začít vlastní proces. Projednávání, do minuty pečlivě rozpočítané, by podle demokratů mělo trvat 126 hodin čistého času.

Republikánské vedení Senátu se chce ale dlouhému procesu vyhnout a předvolávání svědků možná nakonec zablokuje. Pokud se republikánům podaří v Senátu shromáždit aspoň 51 hlasů, mohou veškeré požadavky demokratů ignorovat. Sám McConnell ovšem přiznává, že konečné rozhodnutí bude na prezidentovi.

Témata:  Senát USA Donald Trump USA

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.