reklama

Sedmapadesátiletá Krampová-Karrenbauerová, o jejímž rozhodnutí dopředu věděla jen kancléřka Angela Merkelová a několik málo dalších politiků, řekla, že chce do léta zorganizovat proces výběru kandidáta na kancléře. Až bude nalezen, vzdá se svého předsednictví.

V CDU jsou podle ní cítit silné odstředivé tendence, které vedly i k tomu, že se neustále objevovaly pochyby o její osobě a o tom, zda by se měla stát kandidátkou na kancléřku. Proto v ní rozhodnutí už nějakou dobu zrálo. Oslabovalo ji také rozdělení funkce šéfky strany a kancléřky, míní. Do budoucna by podle ní oba tyto posty měl zastávat jeden politik.

Dosud se počítalo s tím, že křesťanští demokraté kandidáta na kancléře vyberou na prosincovém sjezdu. Opakovaně se přitom mluvilo o tom, že by se jím nemusela stát Krampová-Karrenbauerová, která nadále zůstává ministryní obrany, ale někdo jiný. Nejčastěji se přitom skloňovala jména ministerského předsedy největší spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armina Lascheta, ministra zdravotnictví Jense Spahna a bývalého šéfa poslanců konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze.

Dvojici posledně jmenovaných politiků Krampová-Karrenbauerová porazila v souboji o předsednický post CDU v prosinci 2018, kdy v čele dlouhodobě nejsilnější strany po více než 18 letech nahradila kancléřku Angelu Merkelovou. Ta se stranické funkce vzdala po sérii nezdarů CDU v regionálních volbách.

Bývalé sárské premiérce, která svým klidným a pragmatickým stylem právě Merkelovou značně připomíná, se ale nepodařilo křesťanské demokraty dovést k výrazným úspěchům. Naopak, i pod jejím vedením v několika zemských volbách utrpěli výrazné ztráty, což oslabilo její autoritu. Už na loňském listopadovém sjezdu proto oznámila, že je připravena okamžitě skončit ve funkci, pokud nenajde dostatečnou podporu pro svou politiku.

Vše vyvrcholilo minulý týden ve východoněmeckém Durynsku, když navzdory naléhání Krampové-Karrenbauerové tamní křesťanští demokraté při volbě ministerského předsedy hlasovali pro Thomase Kemmericha (FDP). Ten byl také nakonec překvapivě díky jejich hlasům i hlasům svobodných demokratů a politiků pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) zvolen. Bylo to vůbec poprvé, kdy AfD někomu pomohla do premiérského postu.

Durynské hlasování je v Německu vnímáno jako prolomení tabu a například Merkelová, která je důsledně proti jakékoli spolupráci s AfD, ho označila za neodpustitelné. Právě durynskými událostmi dnes argumentovala i Krampová-Karrenbauerová. Existuje podle ní nevyjasněný vztah mezi částmi CDU na jedné straně a AfD a Levicí na straně druhé. Ona je přitom proti spolupráci s oběma. "Jakékoliv sbližování s AfD oslabuje CDU," řekla dnes s tím, že protestní strana stojí proti všemu, co CDU představuje.

Spolu se sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU), jejíž šéf Markus Söder by se možná také mohl stát kandidátem na kancléře, je CDU dlouhodobě nejsilnější politickou silou spolkové republiky. Jejími členy byli všichni nejdéle působící pováleční kancléři - Konrad Adenauer (14 let), Helmut Kohl (16 let) i Merkelová (zatím přes 14 let).

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama