Celosvětový index se mírně zhoršil, a to už po jedenácté během posledních 14 let. Až 90 hodnocených zemí dosáhlo lepšího výsledku, dalších 71 se jich ale zhoršilo a u dvou zůstala situace stabilní. Podle IEP země mají tendenci se zhoršovat mnohem rychleji než zlepšovat.

Po Islandu zaujímají nejvyšší příčky Nový Zéland, Irsko, Dánsko a Rakousko. Zcela na chvostu jsou kromě Afghánistánu také Jemen, Sýrie, Rusko a Jižní Súdán.

Nejmírumilovnější oblastí zůstává Evropa, která má mezi prvními deseti zeměmi hned sedm zástupců.

Největší regionální propad zaznamenalo Rusko a Eurasie, následované Severní Amerikou. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu vzrostl počet obětí válečných konfliktů, zhoršily se také ukazatele jako je počet uprchlíků či vnitřně vysídlených osob, politická nestabilita a politický teror. Konflikt na Ukrajině měl bezprostřední dopady i mimo region Ruska a Eurasie, zejména na ukazatel vztahů se sousedními zeměmi, který zaznamenal prudké zhoršení.

Od roku 2008, kdy je index sestavován, je každoročním vítězem Island. Česko v roce 2008 bylo na 21. místě, následně si ale s výjimkou roku 2012 meziročně vždy o několik příček polepšilo. Nejlepšího výsledku dosáhlo v roce 2017, kdy se umístilo šesté.

Index míru je výsledkem hodnocení ve 23 kategoriích, jako jsou například míra kriminality, snadnost přístupu ke zbraním, velikost armády a její výzbroj, příspěvky na mírové mise OSN, vztahy se sousedními zeměmi, mírumilovnost demonstrací, míra nátlaku politického systému na občany či účast na zahraničních konfliktech.

Česko má velmi dobré výsledky například díky nízké míře vražd a jiných násilných zločinů či relativní obtížnosti přístupu ke zbraním. K mírumilovnosti země přispívá i nízká míra nátlaku politiků na obyvatele nebo pocit bezpečí. Pozici země naopak zhoršuje poměrně vysoká míra vývozu zbraní, poměr počtu vězňů na obyvatele nebo hodnocení bezpečnostních složek a policie.