Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chameneí posvětil volbu íránského lidu. Prezidentem bude Pezeškiján

Alí Chameneí, íránský ajatolláh
Alí Chameneí, íránský ajatolláh
Foto: de.academic.ru

Volby v Íránu mohou působit jako divadlo, když jejich výsledek musí posvětit nejvyšší duchovní vůdce. Ajatolláh Alí Chameneí v neděli konstatoval, že souhlasí s volbou vítězného kandidáta Massúda Pezeškijána, jemuž zároveň udělil prezidentské pravomoci. Nová hlava státu složí přísahu v úterý. 

"Souhlasím se zvolením moudrého, čestného, oblíbeného a studovaného pána Pezeškijána a jmenuji ho prezidentem Íránské islámské republiky," uvedl Chameneí, o jehož nedělním aktu v hlavním městě Teheránu informoval například web RFE/RL.

Nově zvolenému prezidentovi předal pravomoci Mohammad Mochber, který byl dočasnou hlavou státu. Reformista Massúd Pezeškiján složí slavnostní přísahu na půdě parlamentu v úterý a stane se devátým prezidentem v historii země. 

Pezeškiján zvítězil až v druhém kole voleb na začátku července. Porazil ultrakonzervativního bývalého jaderného vyjednavače Saída Džalílího. Íránské prezidentské volby se původně měly konat až v příštím roce, ale urychlila je tragédie. Úřadující prezident Ebráhím Raísí totiž zahynul 19. května při nehodě vrtulníku. 

Výsledek voleb by každopádně neměl přinést žádnou zásadní změnu íránské politiky v otázce jaderného programu či podpory militantních skupin na Blízkém východě, protože moc pevně drží v rukou nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Chameneí. Prezident řídí vládu a může ovlivňovat tón íránské politiky. 

Témata:  Alí Chameneí,  Írán

Aktuálně se děje

25. září 2026 16:18

Monika Absolonová ulehla. Lidé z dvou středočeských musí přijmout omluvu

S nástupem podzimu a chladnějšího počasí se zase lépe daří nejrůznějším nemocem. Nějaký bacil sedl i na zpěvačku Moniku Absolonovou, která musela odložit nejméně dvě vystoupení. Kvůli fanouškům ji to samozřejmě trápí. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.