Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chorvatsko zakázalo srbskému prezidentovi návštěvu koncentračního tábora

Aleksandar Vučič
Aleksandar Vučič
Foto: Alchetron

Chorvatsko zakázalo srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučičovi soukromou návštěvu bývalého koncentračního tábora Jasenovac, kde za druhé světové války zemřelo velké množství Srbů. Krok vyvolal nové napětí ve vztazích obou sousedních zemí, stále zatížených dědictvím válek z 90. let. Bělehrad reagoval protiopatřeními.

Tábor Jasenovac zřídil v roce 1941 ustašovský režim, který kolaboroval s nacistickým Německem. Tento režim v Chorvatsku za druhé světové války pronásledoval a zavraždil statisíce Srbů, Židů, Romů i chorvatských odpůrců fašismu. Odhady počtů srbských obětí za necelé čtyři roky existence tábora se pohybují od několika desítek tisíc po 700.000.

Šéf chorvatské diplomacie Gordan Grlić Radman dnes uvedl, že srbská strana cestu prezidenta neohlásila a že se o ní chorvatské úřady dozvěděly "neoficiální cestou". Postup Bělehradu označil za porušení protokolu. "Chorvatsko nebylo informováno, pro Chorvatsko je to nepřijatelné a považujeme to za nedobrý úmysl, který neměl co dělat s pietou," citovala Grliče Radmana agentura HINA.

Za "antievropské a anticivilizační" naopak označil rozhodnutí Záhřebu srbský ministr zahraničí Nikola Selaković. Bělehrad podle něj přijme rozhodnutí o vlastních protiopatřeních. Kancelář srbského prezidenta oznámila, že Vučić se k incidentu vyjádří v pondělí, na instagramu však již dnes prezident napsal, že srbský národ "nikdy nezapomene".

Ministr vnitra Aleksandar Vulin podle agentury Tanjug oznámil, že všichni oficiální zástupci chorvatského státu budou muset napříště předem hlásit své cesty do Srbska a řádně je zdůvodnit. Držitelé služebních či diplomatických pasů budou rovněž při pobytu v Srbsku spadat pod "zvláštní režim kontroly".

Vyhlášení nezávislosti Chorvatska v roce 1991 vyvolalo v zemi konflikt mezi chorvatskými silami a srbskými separatisty podporovanými Bělehradem. Do roku 1995 si válka vyžádala vyžádal 20.000 mrtvých. Vztahy mezi Bělehradem a Záhřebem jsou od té doby napjaté a oscilují mezi dílčím oteplováním a novými roztržkami.

Témata:  Chorvatsko Aleksandr Vučič

Související

Aktuálně se děje

10:22

20. dubna 2025 20:02

Populární žlutá rodinka předpovídá budoucnost 38 let. Přesnost tvůrců Simpsonových je až děsivá

Simpsonovi baví diváky už více než 38 let. Některé scény přitom jako by byly spíše předpovědí budoucnosti než animovaným sitkomem. Od prezidenta Donalda Trumpa, přes pandemii covidu, až po chytré hodinky nebo akvizici studia 20th Century Fox – mnohé jejich „vtipy“ se časem ukázaly jako až znepokojivě přesné předpovědi reality.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy

Papež František

Papež František zemřel, co bude dál? Po pohřbu zasedne konkláve

Smrt papeže Františka představuje nejen bolestnou ztrátu pro více než miliardu katolíků po celém světě, ale i okamžik, kdy se římskokatolická církev obrací ke svým hluboce zakořeněným tradicím. František se však ještě za svého života rozhodl mnohé z těchto zvyklostí pozměnit, a to ve snaze přivést církev blíže obyčejným lidem. Jeho pohřeb se tak nese v duchu jednoduchosti, pokory a odmítnutí pompéznosti, která byla s pohřby papežů dlouhá staletí spojována.