Číňané posilují přítomnost v Pacifiku. Jejich letadlové lodě překračují linie, způsobují znepokojení v Pentagonu

Čínská lidová osvobozenecká armáda (PLA) v posledních týdnech intenzivně rozšiřuje své vojenské aktivity ve vzdálenějších vodách západního Pacifiku. Podle bezpečnostních analytiků Peking nejen testuje nejmodernější technologie, ale zároveň vysílá signál o své rostoucí připravenosti k vojenskému střetu – především v souvislosti s Tchaj-wanem. Informovala o tom americká stanice CNN.

Od začátku května operuje severně od Filipín čínská flotila vedená letadlovou lodí Shandong, přičemž cvičení zahrnuje rozsáhlé simulace bojových operací mimo přímý dosah čínských pevninských základen. Do aktivní služby se zároveň chystá vstoupit nejnovější letadlová loď Fujian, která již během květnových manévrů ve vodách západně od Korejského poloostrova úspěšně otestovala vzlet a přistání letadel pomocí elektromagnetického katapultu – technologie, kterou dosud ovládalo pouze americké námořnictvo na palubě USS Gerald Ford.

Do operací je nasazena i nejstarší čínská letadlová loď Liaoning, která podle japonských bezpečnostních zdrojů cvičí v oblastech výlučné ekonomické zóny Japonska. Odborníci přitom upozorňují, že všechny tři lodě operují v oblastech, které jsou klíčové pro případnou americkou námořní pomoc Tchaj-wanu – tedy v prostoru takzvaného prvního ostrovního řetězce, táhnoucího se od Japonska přes Filipíny až k Borneu.

„Během května čínská námořní armáda pravidelně nasadila asi 70 válečných lodí a plavidel pobřežní stráže ve vodách prvního ostrovního řetězce – od Bohajského moře a Žlutého moře až po Tchajwanský průliv a Jihočínské moře,“ uvedl nejmenovaný tchajwanský bezpečnostní úředník. Podle něj je cílem těchto aktivit testovat obranu amerických a spojeneckých tras a nacvičovat blokádu Tchaj-wanu v případném konfliktu.

Znepokojení nad chováním Pekingu vyjádřil i americký ministr obrany Pete Hegseth. „Jakýkoli jednostranný pokus o změnu statusu quo v Jihočínském moři a prvním ostrovním řetězci silou nebo nátlakem je nepřijatelný. Všem musí být jasné, že Peking se věrohodně připravuje na možné použití vojenské síly k změně rovnováhy sil v indicko-tichomořské oblasti,“ varoval.

Obavy z možného útoku na Tchaj-wan podporují i opakovaná prohlášení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který hovoří o „sjednocení vlasti“ – a to i za použití síly. Právě kolem Tchaj-wanu se podle analytiků koncentruje nejen vojenské plánování, ale i strategická logika čínských manévrů. První ostrovní řetězec, který dělí kontinentální Čínu od volného oceánu, se tak stává hlavním dějištěm napětí mezi USA a ČLR.

„Projev síly přesahuje obranné potřeby Číny. Pokud Čína nechce prohlásit celý první ostrovní řetězec za své vnitřní vody,“ uvedl zmíněný tchajwanský úředník. Podle některých expertů Peking uplatňuje takzvanou „salámovou taktiku“ – tedy strategii malých, postupných kroků, které jednotlivě nevypadají jako provokace, ale v součtu vedou k zásadnímu posunu ve vojenské kontrole nad spornými oblastmi.

Washington i jeho regionální spojenci tak sledují čínské manévry se stále větší pozorností. Rostoucí vojenská přítomnost PLA v Tichomoří a modernizace čínské námořní síly představují novou výzvu pro udržení rovnováhy sil v jedné z nejstrategičtějších oblastí současného světa.

Témata:  Čína,  čínská letadlová loď Veryag