Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Civilisty na obou stranách konfliktu na Ukrajině čeká nejistá budoucnost

Ukrajina, ilustrační foto
Ukrajina, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Civilisté na obou stranách konfliktní linie mezi ukrajinskými silami a proruskými povstalci se připravují na nejistou budoucnost příštích dní. Jedni žijí ve strachu, že ruský útok na východní Ukrajinu přijde každou chvílí, druzí utíkají právě do Ruska v naději, že tam budou v bezpečí. Příběhy lidí z obou stran přinesly listy The New York Times a The Guardian.

Jednou z těch, kdo už osm let žije jen kousek od fronty, je jedenaosmdesátiletá Raisa Malašenkovová z města Stanycja Luhanska, které leží v bezprostřední blízkosti rebely ovládaného Luhansku. Zvuky výbuchů, které se v posledních dnech ozývají výrazně častěji než dříve, ji už vůbec nepřekvapí.

Pět dětí Malašenkovové dávno oblast opustilo - buď se uchýlily do bezpečnějších částí Ukrajiny, nebo do Ruska. "Už jsem tu jen já a moje kráva," říká žena, které se stejně jako řadě starších lidí na východě Ukrajiny stýská po éře Sovětského svazu. Ze současné eskalace sice viní Kyjev a jeho západní spojence, z možné ruské invaze má ale hrůzu. "Nedej bože, aby přišli Rusové a s nimi i jejich kozáci a čečenští bojovníci. Představte si, jaké to pak bude peklo," řekla zpravodaji deníku The Guardian.

V oblasti poblíž hranice mezi vládními silami ovládanou částí Ukrajiny a samozvanými povstaleckými republikami kolem měst Luhansk a Doněck žije podle odhadu neziskových organizací na dva miliony obyvatel. Až 700.000 z nich teď chtějí proruští rebelové evakuovat do Ruska s tvrzením, že Ukrajina chystá útok, což Kyjev popírá. Několik desítek tisíc už jich hranici směrem na východ přešlo.

Byla mezi nimi i pětatřicetiletá Inna Šalpová, která spolu se svými třemi dětmi opustila povstalci kontrolované město Ilovajsk. Sice nevěděla, kam přesně ji evakuační autobus dopraví, odchod byl ale podle ní nutný, protože očekává, že velmi brzy vypukne válka. "Měli jsme strach hlavně o děti," řekla listu The New York Times.

Další lidé i přes stále intenzivnější palbu, která je v oblasti den co den slyšet, zatím s evakuací váhají. Patří k nim jedenatřicetiletá Táňa Tiňjakovová z Luhansku, která zvažuje, co dál. "Tenhle dům jsme postavili vlastníma rukama. Nechceme odejít. Tohle je naše," říká s tím, že stejně nemá kam jít. Připouští ale, že "když budeme hodně nervózní, tak odejdeme".

Velká část evakuovaných, kteří sledují převážně ruské televizní zpravodajství, ze současné eskalace obviňuje Kyjev a přičítá mu většinu případů porušení příměří, i když podle zpravodajů amerického listu se palba přinejmenším v sobotu ozývala hlavně z pozic proruských povstalců.

Někteří evakuovaní ale také tvrdí, že už jim je v podstatě jedno, kdo bude oblasti vládnout, hlavně když bude konečně klid. Jekatěrina Novikovová, která už v Rusku s dcerou a vnukem čekala na vlak do ruského města Taganrog, nechala v povstaleckých oblastech svého syna s jeho rodinou. "Mysleli jsme, že by pro nás bylo lepší vrátit se na Ukrajinu," říkala v slzách. "Už je nám to jedno, jen chceme mír."

Témata:  Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.