Členské státy EU by měly omezit spotřebu plynu o 15 procent. Česko možná o 30 procent

Brusel by podle návrhu mohl po konzultaci s členskými zeměmi vyhlásit stav plynové nouze, který by vyžadoval povinná omezení spotřeby v celé EU. Aby pravidla vstoupila v platnost, musí je nejprve schválit členské země, které zatím dávaly najevo rozdílné postoje.

"Rusko nás vydírá. Rusko využívá plyn jako zbraň," prohlásila během prezentace návrhu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unijní exekutiva podle ní neočekává, že by Moskva ve čtvrtek po skončení pravidelné údržby plynovodu Nord Stream 1 plně obnovila dodávky. Evropský blok by se měl připravit i na reálnou možnost úplného odstřižení od ruského plynu, řekla šéfka komise. EU podle ní dokázala naplnit plynové zásobníky průměrně z 64 procent a zvýšila nákupy z jiných zdrojů o tři čtvrtiny, bez úspor to však stačit nebude.

Brusel dnes odhadl, že plné odpojení ruského plynu by mohlo snížit hrubý domácí produkt EU o 0,9 až 1,5 procenta. Pokud se na něj unie připraví už nyní, může omezit ekonomický dopad rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o třetinu, uvedla komise.

Úspory se mají týkat období od začátku letošního srpna do konce března 2023. Počítat se budou z průměrné spotřeby jednotlivých zemí v tomto období za posledních pět let. Omezit používání plynu by měli podle EK všichni spotřebitelé, od domácností přes úřady či firmy po elektrárny. Pokud bude některá země chtít požádat další státy o solidaritu, bude muset nejprve dokázat, že sama sáhla k potřebným úsporám. Státy by do konce září měly aktualizovat své národní energetické plány a jasně vytyčit, jak chtějí úspor dosáhnout.

Členské země mají podle komise například možnost podporovat firmy, které se zasadí o snížení plynové spotřeby. Unijní exekutiva zároveň upravila pravidla pro státní podporu firem, které začnou využívat energii z obnovitelných zdrojů, Nárok na podporu budou mít podle komise například při přechodu na vodík či bioplyny včetně biometanu.

O návrhu by příští úterý měli jednat unijní ministři energetiky, jejichž schůzku za české předsednictví povede ministr průmyslu Jozef Síkela. Ten minulý týden zdůraznil, že se chce vedle úspor zaměřit zejména na vzájemnou solidaritu. Na tu však podle diplomatů mají zatím rozdílné názory některé země západní či severní Evropy, které jsou na ruském plynu méně závislé, a státy východního křídla EU včetně Česka, u nichž ruské dodávky dosud zabezpečovaly většinu plynové spotřeby.

"Všechno tohle musíme především udělat společně. Putinova manipulace s energiemi je útokem na nás všechny," apeloval dnes na solidaritu zemí evropského bloku místopředseda komise Frans Timmermans.

Požadavek EK na snížení spotřeby plynu je reálný, Češi už šetří

Požadavek Evropské komise snížit kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu během nadcházející topné sezony spotřebu plynu o 15 procent je reálný. Uvedli to dnes odborníci, které oslovila ČTK. Domácnosti i firmy již nyní s energiemi šetří kvůli vysokým cenám, data ukazují, že spotřebitelé v Česku už ve druhém čtvrtletí snížili spotřebu plynu přibližně o požadovaných 15 procent, dodali experti.

Země Evropské unie by měly kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu omezit během nadcházející topné sezóny spotřebu plynu o 15 procent. Navrhla to Evropská komise v rámci sady opatření, která mají členským zemím zajistit dostatek plynu pro domácnosti a klíčové provozy. Brusel by podle návrhu mohl po konzultaci s členskými zeměmi vyhlásit stav plynové nouze, který by vyžadoval povinná omezení spotřeby v celé EU. Aby pravidla vstoupila v platnost, musí je schválit členské země.

"Snížení spotřeby plynu o 15 procent není nedosažitelný cíl, který by vyžadoval nějaká drastická omezení ve smyslu zavírání provozů. Co se týče základního účelu plynu pro sektor domácnosti, to znamená vytápění, můžeme si to představit, že při snížení teploty vytápění o jeden stupeň Celsia jde uspořit zhruba pět procent energie, v tomto případě plynu," řekl ČTK analytik ENA Jiří Gavor.

Požadované snížení o 15 procent by tak znamenalo snížení vytápění o tři stupně Celsia, typicky například z 22 stupňů Celsia na 19. "Myslím si, že snížení o 15 procent určitě je snížení komfortu, na který jsme zvyklí, nicméně přeci jen to neznamená nutnost obléct se tak říkajíc do vaťáku nebo venkovního oblečení," uvedl Gavor. Dodal, že ČR patří k zemím s nadprůměrnou spotřebou energie na vytápění.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka je snaha o úspory pochopitelná. "Jen je otázkou, zda se to musí dít pod taktovkou Evropské komise. Data ukazují, že spotřebitelé v Česku už ve druhém kvartálu snížili spotřebu plynu přibližně o požadovaných 15 procent. Nepotřebovali žádné prosby, stačil prudký nárůst ceny, který vyprovokoval úspory. Požadavek mi tak přijde trochu zbytečný. Beru ho spíše jako snahu upozornit na napjatý stav na trhu, než že by měl přinést nějaká reálná omezení spotřeby firem či domácností," uvedl Tyleček.

Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal očekává problém se schválením návrhu EK spíše u zemí, které jsou Rusku spíše nakloněny, než u zemí, které na plynu z Ruska nejsou závislé, jako jsou Dánsko, Portugalsko nebo Španělsko.

Tento krok Evropské komise měl měl podle Dohnala ale přijít o čtyři měsíce dříve. "A myslím, že bychom měli omezovat domácnosti, úřady a školy jako první. U nich se opravdu dá snížit teplota, a tak spotřeba bez velkých dopadů. Většina průmyslu totiž může ztlumit spotřebu jen za cenu ztlumení výroby, tedy HDP a daňového inkasa," dodal Dohnal.

Odborníci: ČR nejspíš nebude muset snížit spotřebu plynu o více než 30 procent

Česká republika podle odhadů odborníků zřejmě nebude muset snížit svou spotřebu plynu o více než 30 procent. Vyplývá to z realistických scénářů možného omezení dodávek ruského plynu do Evropy. Propočty možných nutných úspor plynu v souvislosti s omezením jeho dodávek udělali odborníci z poradenské firmy EGÚ Brno. Jejich realistické scénáře počítají s tím, že dodávky plynu do Evropy budou snížené o zhruba 40 až 50 procent.

Možné úspory by podle nich měla ČR zavést již od srpna. Podle jednotlivých scénářů dosahují nutné úspory spotřeby 16 až 61 procent. Domácnosti by měly dobrovolně vytápět na nižší teplotu, bude následně možné zachovat průmysl, tvrdí experti. Snížení spotřeby domácností totiž podle nich nepovede ke zhoršení ekonomické situace.

Odborníci z EGÚ Brno modelovali pět různých scénářů vývoje. Scénáře se liší především množstvím dovezeného plynu a jeho vývoj v různých obdobích roku. Pouze jeden scénář pracuje s dovozem, který zahrnuje provoz plynovodu Nord Stream 1 a také se skutečností, že dodávky do ČR budou konstantní na úrovni průměru roku 2022. Všechny ostatní scénáře se soustředí na dodávky z jiných než ruských zdrojů.

Dva realistické scénáře počítají se snížením zásobování ČR ruským plynem meziročně o 42 a 50 procent, tedy zhruba polovinu. Pokud by se dodávky plynu snížily o 42 procent, Česká republika by musela uspořit 16 procent plynu. V případě poklesu dodávek zhruba na polovinu by republika musela ušetřit téměř čtvrtinu spotřeby. Oba scénáře počítají již s plným provozem terminálu na stlačený zemní plyn (LNG) v Nizozemsku.

Do konce letošního roku by z Nizozemska měly podle odhadů EGÚ Brno proudit do ČR asi čtyři miliony metrů krychlových plynu denně, od Nového roku pak osm milionů denně, spustit by se totiž měla i druhá polovina LNG terminálu.

Optimistický scénář počítá s tím, že dovoz plynu oproti situaci před odstávkou plynovou Nord Stream 1 naopak vzroste a meziročně bude nižší o necelou čtvrtinu. Poté by ČR s využitím plynu z LNG terminálu nemusela svou spotřebu snižovat vůbec. Druhý optimistický scénář počítá s plným provozem plynovou Nord Stream, jeví se ale jako nepravděpodobný.

Pesimistický scénář odborníků z EGÚ Brno počítá s poklesem dodávek plynovodem Nord Stream 1 o 91 procent. Česko by v tomto případě muselo spotřebu plynu snížit o 61 procent. Podle nejhoršího scénáře by jinak již po 28. listopadu hrozilo postupné omezení až přerušení dodávek plynu drtivé většině odběratelů.

"Pokud se podle nejhoršího scénáře zastaví dodávky plynu do České republiky, bude nezbytné snižovat spotřebu plynu. V opačném případě dojde k vyčerpání plynu v podzemních zásobnících zhruba v polovině topné sezony a do jejího konce bude provoz plynárenské soustavy značně omezen," řekl ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v úterý uvedl, že zásobníky plynu v ČR jsou nyní plné zhruba ze 77 procent, plyn v nich by pokryl spotřebu zhruba do ledna. S využitím plynu z LNG terminálu by tak ČR vydržela zřejmě až do března, dodal.

Do ČR nyní i nadále proudí plyn z Německa v objemech dosahujících přibližně 60 až 90 procent průměru letošního roku. Jedná se o plyn, který do Německa dodávají přepravci z Norska, Nizozemska a Belgie. Zejména navýšení importu z posledně dvou jmenovaných zemí pomáhá Německu a ČR dočasně se obejít bez ruského plynu. Při snížení dodávek plynu o polovinu by bylo možné těžit ze zásobníků plynu až do 22. ledna, snížení dodávek o 42 procent by možnou těžbu prodloužilo zhruba o týden.

Ministerstvu průmyslu a obchodu dá možnost rozhodovat o případných omezeních dodávek vybraným odběratelům novela energetického zákona, kterou schválila vláda a minulý týden také Poslanecká sněmovna. "V praxi to znamená, že budeme moci určit skupiny zákazníků, kterým bude možné dodávat plyn odlišně od vyhlášeného odběrového stupně. Například omezení dodávek plynu do plynových elektráren by vedlo k úsporám přibližně osmi procent celkové spotřeby. Tuto možnost bude mít naše ministerstvo v návaznosti na vyhlášení stavu nouze ze strany provozovatele přepravní soustavy Net4Gas," uvedl náměstek ministra René Neděla.

Témata:  plyn,  EU,  Evropská komise (EK)