Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čtyřkoalice na Slovensku? Čaputová pověřila Matoviče sestavením vlády

Zuzana Čaputová
Zuzana Čaputová
Foto: Facebook

Předseda slovenského protikorupčního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič dnes dostal pověření od prezidentky Zuzany Čaputové k sestavení vlády po sobotních volbách, které OLaNO přesvědčivě vyhrálo. Matovič usiluje o koalici čtyř stran, která by měla ústavní většinu v parlamentu. Její vytvoření zatím ale vzhledem k programovým rozdílům není jisté.

Samotné pověření sestavením vlády ještě neznamená, že se Matovič stane premiérem. Udělení mandátu od hlavy státu je na Slovensku politickou tradicí, která nemá oporu v ústavě.

"Udělám všechno pro to, aby Slovensko v dohledné době mělo vládu, na kterou učebnice dějepisu budou vzpomínat, že to byla ta nejlepší vláda, jakou kdy Slovensko mělo," řekl Matovič po schůzce s Čaputovou.

"Případné nové seskupení, nová vláda, získala v těchto volbách velkou důvěru občanů a tomu odpovídající zodpovědnost. Věřím, že si všichni představitelé těchto stran uvědomují tíhu této zodpovědnosti. Potřebujeme v krátké době silnou legitimní a novou vládu," uvedla slovenská prezidentka.

Protikorupční protestní formace OLaNO se ziskem 25 procent hlasů přesvědčivě vyhrála parlamentní volby. Matovič k jednáním o vytvoření vlády pozval populistické hnutí Jsme rodina, dále liberální stranu Svoboda a solidarita (SaS) a stranu Za lidi exprezidenta Andreje Kisky. Žádný z možných koaličních partnerů OLaNO nedosáhl ve volbách dvouciferného výsledku.

První kolo jednání o vytvoření koalice poukázalo na rozpory mezi možnými koaličními partnery. Kiska se vyslovil pro vytvoření koalice bez hnutí Jsme rodina podnikatele Borise Kollára, jehož plány na masivní výstavbu nájemních bytů státem zase za nereálné označil šéf SaS Richard Sulík. Kiska, který je stíhán pro podezření z daňového deliktu, dříve v tomto týdnu hovořil o morálním kreditu představitelů státu. Média v této souvislosti zmínila Kollárovy někdejší kontakty se členy podsvětí. Jsme rodina jako druhá nejsilnější formace v případné koalici chce obsadit křeslo šéfa sněmovny a důležité funkce ve vládě.

OLaNO dokáže sestavit vládu s prostou většinou ve sněmovně i se dvěma ze tří oslovených stran. Matovič dnes řekl, že s ohledem na volební výsledky by případná koalice tří stran lépe fungovala bez Kiskovy strany než bez hnutí Jsme rodina. Bez Jsme rodina by tříčlenná koalice OLaNO, SaS a Za lidi měla ve sněmovně většinu jen tří hlasů, zatímco sestava OLaNO, SaS a Jsme rodina většinu až osmi hlasů. Kiskova strana bude ve čtvrtek rozhodovat o tom, zda vstoupí do oficiálních jednání o vytvoření vlády.

Šestačtyřicetiletý Matovič, který zbohatl na vydávání regionálních inzertních novin, vstoupil do politiky v roce 2010. Tehdy se dostal do sněmovny na kandidátní listině SaS. Později založil OLaNO a stal se známý svým svérázným stylem politiky, kvůli kterému si vysloužil přezdívky jako šašek či poloblázen. V předvolební kampani uspěl i s heslem o potřebě porazit mafii, ke které přirovnával dosud nejsilnější vládní stranu Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Dlouholetá dominance Směru-SD ve slovenské politice jeho porážkou v posledních volbách skončila a sociální demokraté míří do opozice.

Témata:  Slovensko Zuzana Čaputová Igor Matovič Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Za lidi (Za ľudí)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.