Dánsko zvýší výdaje na obranu a chce snížit závislost na ruském plynu

Severská země bude postupně zvyšovat své obranné výdaje tak, aby do roku 2033 dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), což odpovídá nárůstu ročních výdajů na obranu o zhruba 18 miliard dánských korun (62 miliard Kč). Rozhodnutí bylo učiněno po dohodě mezi hlavními parlamentními stranami. Ty se také shodly, že během příštích dvou let vyčlení sedm miliard dánských korun (24 miliard Kč) na posílení dánské obrany, diplomacie a humanitárního úsilí.

"Historické časy vyžadují historická rozhodnutí," uvedla Frederiksenová. Doplnila, že jde o "největší investici do dánské obrany v poslední době".

Dánsko, které je členem NATO, v roce 2019 souhlasilo s tím, že své obranné výdaje do roku 2023 navýší z 1,35 procenta svého HDP na 1,5 procenta. Spojené státy ale na Dánsko tlačily, aby jeho obranné výdaje dosáhly dvou procent HDP v souladu s cílem NATO. Německo minulý týden oznámilo, že navýší obranné výdaje na více než dvě procenta HDP a rychle sníží svou závislost na ruském plynu.

"Putinův nesmyslný a brutální útok na Ukrajinu předznamenal novou éru v Evropě, novou realitu," řekla dánská premiérka. "Ukrajinský boj není jen bojem Ukrajiny, je to zkouška pevnosti všeho, v co věříme, našich hodnot, demokracie, lidských práv, míru a svobody," dodala.

Hlavní parlamentní strany se podle Frederiksenové také shodly, že Dánsko by se mělo stát nezávislým na ruském plynu "co nejdříve". Konkrétní harmonogram však stanoven nebyl.

Strany se dohodly i na tom, že by se 1. června mělo konat referendum o dánské účasti na Společné bezpečnostní a obranné politice (SBOP) Evropské unie. Stát by se tak mělo téměř 30 let poté, co se Dánové rozhodli neúčastnit. Účast v SBOP by Dánsku umožnila zapojit se do společných vojenských operacích EU a v rámci unie spolupracovat na rozvoji a získávání vojenských schopností.

Témata:  Dánsko