Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Gazprom zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska, Česku to podle premiéra nehrozí

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Ruská plynárenská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Polská společnost PGNiG přerušení dodávek potvrdila. Krok označila za porušení smlouvy a vyhradila si právo požadovat odškodné. Upozornila také, že její zákazníci nadále dostávají plyn podle svých potřeb.

Gazprom varoval, že při nepovoleném odběru ruského plynu z tranzitních dodávek do třetích zemí tyto tranzitní dodávky sníží o objem neoprávněně odebraného plynu. Ruský podnik také uvedl, že nadále pokračuje v dodávkách plynu do Evropy přes Ukrajinu, a to v souladu s požadavky evropských zákazníků. Tyto požadavky jsou však podle něj nižší než v úterý.

Přes Polsko vede plynovod Jamal, který přepravuje ruský plyn přes Bělorusko a Polsko do Německa. Agentura Reuters informovala, že dnes krátce před 06:30 SELČ ruský plyn do Polska ještě tímto plynovodem proudil. Také dodávky ruského plynu do Bulharska podle provozovatele bulharské plynárenské sítě Bulgartransgaz v časných ranních hodinách ještě pokračovaly.

Gazprom v úterý upozornil, že zastaví dodávky plynu dnes v 08:00 SELČ. Polská televize TVN 24 poznamenala, že PGNiG pokládá přerušení dodávek plynu za porušení kontraktu s ruskou stranou.

Bulharsko již zaplatilo za dubnové dodávky ruského plynu, zastavení dodávek proto bude pokládat za porušení platné smlouvy, uvedli bulharští představitelé.

Morawiecki: Moskva musí platit pokutu za zastavení plynu, rubly platit nebudeme

Polsko učiní vše pro uložení smluvních pokut Rusku, které zastavilo dodávky plynu do země. Prohlásil to dnes podle agentury Reuters polský premiér Mateusz Morawiecki. Potvrdil, že Varšava za ruský plyn nebude platit v rublech, jak to vyžaduje Moskva, a vyzval partnerské země, aby tak nečinily ani ony.

"Učiníme vše pro to, aby byla Rusku uložena smluvní pokuta, protože tento krok není legální a neodpovídá smlouvě," řekl Morawiecki na tiskové konferenci.

Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes ráno zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Unijní země to označují za porušení smluv.

Petkov: Bulharsko přezkoumává veškeré dohody s Gazpromem, firma porušila smlouvu

Bulharsko přezkoumává veškeré dohody s ruským plynárenským koncernem Gazprom, včetně těch o tranzitu plynu do Srbska a Maďarska. Podle agentury Reuters to dnes řekl bulharský premiér Kiril Petkov. Gazprom ráno oznámil, že zastavil dodávky plynu do Bulharska a do Polska. Sofia hovoří o porušení smlouvy, protože dopředu zaplatila za dodávky na celý měsíc.

Premiér Petkov přerušení dodávek označil za vydírání, Gazprom podle něj porušil smlouvu, když změnil způsob plateb za odebraný plyn. Petkov také uvedl, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová mu řekla, že Evropská unie bude na vývoj reagovat společně. Šéfka unijní exekutivy následně oznámila, že Brusel připravuje koordinovanou unijní reakci.

O té hovořil také ministr Nikolov, podle kterého Bulharsko doufá, že unie společně zajistí "alternativní trasy a dodávky". "Plyn je zjevně používán jako politický nástroj," řekl ministr, zřejmě v odkaze na ruskou válku proti Ukrajině a s ní spojený sankční režim Evropské unie.

Fiala: Nejsou signály, že by Česku hrozilo zastavení dodávek plynu

Vláda v tuto chvíli nemá informace ani signály, že by Česku hrozilo zastavení dodávek plynu z Ruska, jako se to stalo Polsku a Bulharsku. Novinářům to dnes ve Sněmovně řekl premiér Petr Fiala (ODS). Je však nutné s tím počítat, kabinet dělá kroky k tomu, aby zajistil dostatek plynu pro domácnosti i firmy. Podrobnosti ministerský předseda nesdělil.

"V tuto chvíli nemáme informace, že by něco takového hrozilo. Dokonce ani nejsou žádné signály, ale musíme s tím počítat, když vidíme, co Rusko udělalo v těchto dnech. Kroky k tomu, abychom zajistili dostatek plynu pro naše domácnosti a firmy, děláme," řekl Fiala. Kritizoval předchozí kabinet Andreje Babiše (ANO), který podle něj neřešil otázku energetické bezpečnosti ČR.

Po určitou dobu by podle Fialy Česko zvládalo situaci, pokud by Rusko zastavilo dodávky plynu. Poté by ale byla nutná pomoc Evropské unie. "Jsme schopni kombinací zásob a jiných dodavatelů si s tím určitě po nějakou dobu poradit. Dlouhodobě ale musíme hledat jiná řešení," uvedl. Zmínil alternativní zdroje a dodavatele plynu, zkapalněný plyn či terminály. Česko patří k zemím, které jsou na ruském plynu nejvíce závislé.

Česko podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nemá přímo kontrakt, na základě kterého by obchodovalo s Ruskem. "Většina plynu je k nám dodávaná přes soukromé obchodní společnosti, které stát nevlastní," řekl novinářům ve Sněmovně.

Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes ráno zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. EU oznámila, že chystá společnou reakci. Podle polské i bulharské strany Gazprom porušil uzavřené smlouvy.

"Je to nepřijatelné jednání, porušování smluv, trestání zemí a něco, co jenom ukazuje, že Rusko je naprosto nespolehlivý dodavatel energií. Proto je zcela správná cesta, kterou půjde Česká republika a také Evropská unie, a to je zbavení se závislosti na ruských fosilních surovinách," poznamenal Fiala.

Jurečka uvedl, že Polsko a Bulharsko počítaly s tím, že stávající kontrakty letos skončí, a neměly ambici je prodlužovat. "Dělaly maximální kroky k tomu, aby si plyn zajistily od jiných dodavatelů," řekl. Takový princip má podle něj platit i pro ČR a další státy. "Máme udělat maximum pro to, abychom zajistili plyn ze zahraničí od jiných dodavatelů a abychom měli na začátku zimy naplněné zásobníky," dodal.

Na posledním summitu lídrů zemí EU se státy shodly na tom, že do roku 2027 se Evropa zbaví závislosti na ruských fosilních zdrojích. "Cest je několik - jiní dodavatelé plynu do EU, posilování terminálů a zařízení, které umožní dodávání zkapalněného plynu, což je velmi reálná cesta. Spojené státy slíbily navýšení dodávek zkapalněného plynu do Evropy už na tento a příští rok. Jsou i další dodavatelé," doplnil premiér.

Na společném postupu EU při zajišťování a nákupu plynu je podle Fialy výhodné, že lze dosáhnout nižších cen a lepší garance dodávek, než kdyby to řešily jednotlivé země samostatně. Česko musí pracovat na způsobu, jak plyn do země dostat a jak mít dostatečnou kapacitu v terminálech, míní. Společně například s Rakouskem, Slovenskem či Maďarskem je ČR vzhledem ke geografické poloze na konci plynovodů, neboť nemá přímo terminály na zkapalněný plyn, uvedl.

EU zajistí, aby zastavení ruského plynu neodnesli spotřebitelé, řekla šéfka EK

Evropská unie zajistí, aby ruské zastavení dodávek plynu do Polska a Bulharska nepoškodilo spotřebitele. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž oběma zemím se zajištěním dostatečných dodávek již nyní pomáhají sousední státy. Šéfka unijní exekutivy krok Moskvy označila za pokus využít plyn k vydírání evropských zemí, na nějž je EU připravena.

Ruská plynárenská společnost Gazprom ráno oznámila, že přestává posílat plyn do Polska a Bulharska, neboť tamní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Unijní země to označují za porušení smluv.

"Je to neoprávněné a nepřijatelné. A znovu to dokazuje, jakým je Rusko nespolehlivým dodavatelem plynu. My jsme na tento scénář připraveni," uvedla von der Leyenová. Členské země mají podle ní nouzové plány právě pro tuto situaci, na níž se s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu připravovaly.

Dopoledne se v reakci na ruské rozhodnutí sešla skupina expertů komise, unijních orgánů a zástupců členských zemí. Polsko a Bulharsko popsaly ostatním státům svou situaci a již nyní dostávají plyn od svých sousedů, uvedla von der Leyenová. "To dokazuje především nezměrnou solidaritu mezi námi, ale také efektivitu našich minulých investic, například do propojení plynové infrastruktury," prohlásila německá politička.

Komise bude podle ní intenzivně jednat se skupinami států z jednotlivých oblastí EU, aby vzájemně zajistily solidární dodávky pro případ dalšího vyhrocení situace.

Podle plánů Bruselu by se EU již letos mohla obejít bez dvou třetin dodávek ruského plynu a ropy. Docílit toho chce posílením dovozu z dalších států jako jsou USA či Katar, rychlejším zapojením obnovitelných zdrojů či úsporami energie.

Evropská komise také v březnu navrhla možnost společných nákupů plynu, do nichž se členské země budou moci dobrovolně zapojit. Cílem opatření je snížit cenu plynu a posílit vyjednávací pozici unijních států. EU také jedná o povinném naplnění plynových zásobníků v členských zemích, které by od listopadu měly být plné z 80 procent.

Slovenský premiér Heger kritizoval Rusko kvůli zastavení dodávek plynu do Polska

Rusko podle slovenského premiéra Eduarda Hegera využívá ropu a plyn jako nástroj k prosazování svých imperialistických zájmů, které vyvrcholilo útokem na Ukrajinu. Slovensko je připraveno čelit podobným obstrukcím ze strany Ruska, jaké nyní zažívá Polsko, uvedl Heger.

Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes ráno zcela zastavila dodávky zemního plynu nejen do Polska, ale i do Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, což obě evropské společnosti označily za porušení smluv.

Podle Hegera mají slovenské plynárny SPP s Gazpromem uzavřený dlouhodobý kontrakt a za zakoupený plyn budou platit v eurech v souladu s dohodnutými pravidly a doporučeními Evropské komise.

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík v reakci uvedl. že chce vyčkat, jakým způsobem budou za ruský plyn platit jiné země. Zopakoval, že splatnost další faktury za dodávky plynu na Slovensko bude 20. května. Za březnové dodávky suroviny země po dohodě s Gazpromem zaplatila už na konci března.

"Nemám obavu, že by plyn ze dne na den přestal na Slovensko proudit," řekl novinářům Sulík.

Ministr neuvedl, zda podnik SPP požádal v souvislosti s platbami za plyn o otevření účtu v rublech. Podle agentury Bloomberg tak učinilo deset evropských odběratelů ruského plynu a čtyři z nich za plyn zaplatili způsobem, který začal vyžadovat Kreml.

Generální ředitel SPP Richard Prokypčák řekl, že dodávky od Gazpromu pro podnik probíhají v obvyklém režimu. Firma podle něj ale komunikuje i s jinými dodavateli plynu.

Slovensko je závislé na dovozu rukého plynu a země také zajišťuje tranzit této suroviny dále do západní Evropy. Ve slovenských zásobnících je uložen plynu v objemu, který odpovídá 13 procentům roční spotřeby země; z hlediska tohoto ukazatele je na tom Slovensko lépe ve srovnání s průměrem EU.

EU se podle Hegera musí co nejdříve zbavit energetické závislosti na Rusku, podle něj Moskva západní jednotu a solidaritu nezlomí.

Německo na zastavení plynu z Ruska do Polska a Bulharska hledí s obavami

Německo sleduje zastavení dodávek plynu z Ruska do Polska a Bulharska s obavami, zásobování Německa je ale zatím zajištěno. Dnes to uvedlo německé ministerstvo hospodářství. Ministr Robert Habeck na tiskové konferenci řekl, že postup Ruska je tvrdou realitou, kterou bere velmi vážně. Německá vláda opakovaně upozorňuje, že hospodářství Německa je na ruském plynu závislé a rychlé odstřižení od zásobování by vedlo k dalekosáhlým ekonomickým problémům.

"Vnímáme s obavami, že se dodávky do partnerských zemí v Evropě zastavily. Záležitost úzce koordinujeme v rámci Evropské unie," řekla mluvčí ministerstva hospodářství. Také Habeck na odpolední tiskové konferenci řekl, že situaci Německo bere velmi vážně.

Na dotaz, zda je postup Ruska vůči Bulharsku a Polsku varováním pro Německo, Habeck odpověděl, že pro obě zasažené země to rozhodně žádné varování není. "Je to tvrdá realita. A já to vnímám velmi vážně," řekl. "Energie byla využita jako zbraň," uvedl.

Habeck řekl, že Německo dodržuje smluvní ujednání a nadále platí za plyn v eurech. Banka ruského plynárenského gigantu Gazprom pak platbu převádí na rubly. Rusko totiž požaduje úhradu za plyn v rublech, proto zřídilo mechanismus dvou kont, přes které se převod realizuje. Ministr hospodářství řekl, že většina zemí takto za plyn platí, ale Polsko se rozhodlo, že tímto systémem platit nebude.

Habeck v úterý na návštěvě Varšavy řekl, že Německo bude schopno nahradit ropu z Ruska možná už v řádu dní a že v polovině roku by se mohlo zbavit závislosti i na ruském uhlí, v případě plynu je ale hledání alternativ složitější. To zopakoval i dnes, kdy řekl, že bez ruského uhlí a ropy by se Německo dokázalo obejít, i když by to mohlo vést k výpadkům či vyšším cenám, u plynu je situace odlišná.

V porovnání se stavem před invazí na Ukrajinu snížilo Německo podíl ruského plynu z 55 na nynějších 35 procent. Habeck opakovaně ujišťuje, že každý den pracuje na tom, aby se závislost ještě více snížila, zdůrazňuje ale, že je to dlouhodobý úkol. Bez plynu z Ruska by se tak Berlín mohl obejít až v roce 2024. Jednou z cest je výstavba dvou terminálů pro zkapalněný zemní plyn (LNG), kterou kancléř Olaf Scholz už avizoval.

Podle Habecka je nyní Německo energeticky zabezpečeno, na nadcházející zimu se ale musí připravit. Německý Spolkový sněm už v březnu schválil zákon, který vyžaduje, aby provozovatelé německé zásobníky plynu k 1. srpnu naplnili z 65 procent, do 1. října z 80 procent a k 1. prosinci z 90 procent. Cílem opatření je předejít problémům v zimě v případě přerušení dodávek a také zajištění cenové stability. Stav německých zásobníků je nyní na více než 33 procentech, což je takřka o deset procentních bodů více než v polovině března.

Nehammer popřel, že Rakousko přistoupilo na platby za ruský plyn v rublech

Za falešnou zprávu dnes označil rakouský kancléř Karl Nehammer informace ruských médií, že Rakousko přistoupilo na platby za ruský plyn v rublech. Šéf rakouské vlády nicméně podle agentury APA připustil, že Rakousko využívá Moskvou navržené platební schéma přes Gazprombank. Ruská plynárenská společnost Gazprom ráno oznámila, že přestává posílat plyn do Polska a Buharska, neboť tamní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Unijní země to označují za porušení smluv.

Ruská státní agentura TASS dnes uvedla, že Rakousko přijalo platební podmínky za ruský plyn v rublech. "Rakousko, zastoupené rakouskou ropnou a plynárenskou společností OMV, přijalo podmínky Ruska platit za dodávky ruského plynu v rublech otevřením příslušného účtu v ruské bance," napsala agentura s odvoláním na Nehammera.

Kancléř to označil za lež. "Než se fake news ruské propagandy dále rozšíří. OMV platí za dodávky plynu z Ruska samozřejmě nadále v eurech. Rakousko plně dodržuje společně dohodnuté sankce Evropské unie," napsal Nehammer na twitteru.

Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl, že firmy ze zemí, které podle označení Ruska nejsou přátelské, mají za odběr plynu platit v rublech. Systém plateb má fungovat tak, že si otevřou účet u Gazprombank, kam složí částku v eurech nebo dolarech. Tyto peníze pak budou převedeny na rubly.

Podle Nehammera tímto způsobem Rakousko za ruský plyn skutečně platí, stejně jako Německo a další země. Systém je podle něj plně v souladu se sankcemi, které EU uvalila na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu. Kancléř dále uvedl, že Polsko a Bulharsko tento platební systém odmítly.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes uvedla, že EU chystá společnou reakci na zastavení dodávek ruského zemního plynu do Polska a Bulharska. Krok Moskvy označila za pokus využít plyn k vydírání evropských zemí. Členské země mají podle ní nouzové plány právě pro tuto situaci, na níž se s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu připravovaly.

Cena plynu pro evropský trh se kvůli omezení dodávek z Ruska prudce zvýšila

Cena plynu pro evropský trh se dnes ráno zvýšila zhruba o 20 procent a přechodně se dostala až na 125 eur (3064 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Trh reaguje na oznámení, že ruská plynárenská společnost Gazprom vyplnila svou hrozbu a zastavila dodávky plynu do Polska a do Bulharska.

Kolem 10:00 SELČ se cena v TTF pohybovala kolem 117 eur, a vykazovala tak nárůst o více než deset procent. Začátkem března, krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, cena krátce vystoupila až na rekordních zhruba 345 eur za MWh. Před rokem se pohybovala kolem 18 eur za megawatthodinu.

Odborníci: Kvůli obávám z dodávek do Evropy poroste cena plynu

Odborníci očekávají další růst ceny plynu, a to v reakci na obavy z postupu Ruska. Rusko zastavilo dodávky plynu do Polska a Bulharska, obavy jsou z přerušení toku plynu také do dalších zemí Evropy. Dodávky plynu do Česka jsou spojené výhradně s dodávkami do Německa. Pokud Rusko zastaví dodávky do Německa, bude na tom bita i Česká republika. Oslovení odborníci to dnes řekli ČTK.

Cena plynu pro evropský trh se dnes ráno zvýšila o více než 20 procent a přechodně se dostala až na 125 eur (3064 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující.

Čeští dodavatelé nakupují podle analytika ENA Jiřího Gavora plyn buď na komoditních burzách, nebo, a to je dominantní způsob nákupu, na brokerských platformách. "Jejich smluvními partnery jsou tedy především velké západoevropské energetické firmy. Fyzicky k nám tedy putuje čistě ruský plyn, obchodně jde ale o 'tržní směsku'. Bude tedy záležet nikoliv na českých firmách, ale na západoevropských dodavatelích, jestli se s Gazpromem domluví nebo ne," řekl ČTK Gavor.

"Tlak na růst ceny pramení z nejistoty. Podle předsedkyně Evropské Komise Ursuly von der Leyenové je EU na situaci připravena, ovšem zatím se neví jakým způsobem. Z dalších kroků bloku bude pramenit budoucí vývoj ceny. Pokud by byly dodávky do EU zcela zastaveny, tak se dá čekat vzestup ceny plynu o 100 a více procent během následujících měsíců," řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček.

Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal očekává růst ceny plynu o další desítky eur za megawatthodinu. Na ruském plynu je podle něj závislé například Finsko, Lotyšsko a Estonsko. "Slovensko je extrémně závislé, a proto připustilo placení v rublech, aby se ochránilo. A také ČR, ale to jen současně s Německem. Dále je na ruském plynu závislé Německo, což se zdá, že Rusko odpojí jako poslední a Itálie, která má LNG (zkapalněný zemní plyn) možnosti," uvedl Dohnal.

Energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr vnímá krok Ruska jako zkoušku pro EU. "Reakce trhu bude, ale spíše záleží, jak se Rusko zachová ke klíčovým odběratelům a to směrem do Německa, Nizozemí, Itálie, Francie a podobně. Ohrožení dodávek na tyto trhy by rozpoutalo vřavu," uvedl Šnobr. Polsko podle něj chtělo odejít od ruského plynu na konci roku, nepočítalo s novou smlouvou s Gazpromem.

Potvrzuje to také hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil. "Polsko i Bulharsko totiž beztak byly na cestě k brzkému ukončení odběru plynu z Ruska a uspíšení tohoto procesu ze strany Ruska tak vnímám hlavně jako varování zbytku Evropy, že Rusko své výhrůžky myslí vážně," uvedl Hradil. Pro Evropu i pro Česko bude nyní podle něj klíčové, jak se k situaci postaví ostatní státy EU a hlavně pak Německo.

Témata:  Rusko zemní plyn Gazprom

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.