Svět filozofie a společenských věd zasáhla zpráva o úmrtí jednoho z nejvýznamnějších intelektuálů naší doby. V sobotu zemřel ve věku 96 let Jürgen Habermas, muž, jehož myšlenky o komunikaci a racionalitě zásadně ovlivnily moderní vnímání společnosti. Podle oznámení jeho nakladatelství Suhrkamp skonal pokojně v bavorském Starnbergu nedaleko Mnichova.
Habermasův život i dílo byly hluboce poznamenány dospíváním v nacistickém Německu. Bylo mu patnáct let, když Třetí říše padla, a právě konfrontace s realitou nacistických zločinů pro něj byla určujícím momentem. Později vzpomínal, že procitnutí do vědomí, že žil v politicky kriminálním systému, se stalo nezbytným impulsem pro jeho cestu k sociální teorii a filozofii.
Jeho akademický přínos překračoval hranice disciplín, ale do širšího povědomí vstoupil především svou „Teorií komunikativního jednání“. V ní rozvinul vizi moderní společnosti založené na mezilidské interakci a řeči. Ostatně k tématu mluveného slova měl velmi osobní vztah; narodil se s rozštěpem patra a dětská zkušenost s potížemi při vyjadřování a následnou potřebou srozumitelnosti výrazně zformovala jeho pozdější úvahy o jazyku jako o vrstvě společenství, bez níž jedinec nemůže existovat.
Během své dlouhé kariéry Habermas nikdy neváhal vstupovat do veřejných politických debat. V šedesátých letech měl ambivalentní vztah ke studentskému hnutí. Ačkoliv s ním polemizoval a varoval před nebezpečím „levicového fašismu“, později uznal, že toto hnutí přineslo německé společnosti zásadní liberalizaci. V osmdesátých letech pak sehrál klíčovou roli ve „sporu historiků“, kde se rázně postavil proti snahám relativizovat nacistické zločiny srovnáváním s jinými režimy.
Kritický zůstával i k moderní politice. Zatímco v roce 1998 podpořil nástup Gerharda Schrödera, k éře Angely Merkelové byl velmi skeptický. Vyčítal jí technokratický přístup a „uspávací politiku“, která podle něj paralyzovala veřejné mínění. Naopak v roce 2017 ocenil nástup francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a jeho vizi evropské reformy, přičemž často kritizoval německé elity za nedostatečný zájem o budování politicky efektivní Evropy.
Habermas se narodil 18. června 1929 v Düsseldorfu a vyrostl v Gummersbachu. Jeho osobní život byl v posledním roce poznamenán ztrátou manželky Ute, která zemřela loni. Z jejich manželství vzešly tři děti – Tilmann, Rebekka (zemřela v roce 2023) a Judith.
Odchodem Jürgena Habermase ztrácí Německo i celý svět myslitele, který věřil v sílu rozumného dialogu a demokratické diskuse. Jeho odkaz však zůstává živý v desítkách knih, které definovaly, jak dnes rozumíme moderní demokracii a sociálním vztahům.
Témata: Jürgen Habermas
