reklama

Senátní výbor pro záležitosti EU se ke zmíněnému omezení postavil negativně. Senátor a zpravodaj Raduan Nwelati (ODS) řekl ČTK, že negativní postoj ke stropu u spotřebitelských úvěrů zaujala i vláda. Zavedení případného stropu na úroky nebo náklady u spotřebitelského úvěru dosud v EU záviselo na rozhodnutí konkrétního státu.

Návrh směrnice je na programu nynější schůze Senátu. Návrh uvádí, že členské státy zavedou horní hranice pro jeden nebo více parametrů, a to úrokové sazby, roční procentní sazbu nákladů nebo celkové náklady úvěru pro spotřebitele. Senátoři se podle Nwelatiho stejně jako vláda obávají, že rizikoví zájemci o úvěry se přesunou do "šedé zóny“ a budou si půjčovat peníze od lichvářů. "Bude to bez jasných pravidel,“ podotkl.

Evropská komise argumentuje, že zavedení stropu ochrání spotřebitele. "V řadě členských států je běžnou praxí stanovení horních hranic pro úrokové sazby, roční procentní sazby nákladů, anebo celkové náklady úvěru pro spotřebitele. Toto určení horní hranice se z hlediska spotřebitelů ukázalo jako přínosné," stojí v důvodové zprávě.

Senátorům se nelíbí také další z návrhů, který by umožnil ve výjimečných případech poskytnout úvěr klientům pravděpodobně neschopným splácení. Podle senátního výboru prolamuje jedno z nejdůležitějších pravidel na ochranu spotřebitele obsažených v návrhu směrnice. Nwelati řekl, že ani česká vláda s tím nesouhlasí z obavy, že by to mohlo být zneužíváno. Návrh směrnice uvádí, že věřitel může za zvláštních a odůvodněných okolností výjimečně úvěr poskytnout, pokud má například se spotřebitelem dlouhodobý vztah, nebo v případě půjček na financování mimořádných výdajů na zdravotní péči, studentských půjček nebo půjček pro spotřebitele se zdravotním postižením. Měl by ale zohlednit výši a účel úvěru a pravděpodobnost, že závazky ze smlouvy spotřebitel splní.

Návrh směrnice, která ruší a nahrazuje dosavadní směrnici z roku 2008, navíc zavádí v rámci vyšší ochrany spotřebitelů například zákaz vázaného prodeje nebo omezuje nutnost poskytovat některé povinné informace, které není možné zveřejnit obrazem. Týká se to třeba reklamy v rádiu. Návrh reaguje na digitalizaci služeb na tomto trhu a má usnadnit i přeshraniční poskytování úvěrů. Poskytovatelé úvěrů budou muset zájemce informovat na evropském jednostránkovém formuláři, kde by měly být klíčové informace o úvěru, aby klienti mohli porovnávat víc nabídek. "Účelem je zajistit, aby spotřebitelé viděli všechny základní informace na první pohled, a to i na displeji mobilního telefonu," uvádí důvodová zpráva.

Podle údajů České národní banky dlužily tuzemské domácnosti na spotřebitelských úvěrech letos v červenci 274 miliard korun a jejich dluhy z úvěrů za bydlení představovaly 1,535 bilionu korun. Celkově dlužily domácnosti bankám 1,977 bilionu korun. Dluhy domácností rostou vytrvale od února 2016. Bilion korun překonaly v květnu 2010, v září 2017 se jejich objem přehoupl přes 1,5 bilionu. Podle České bankovní asociace představoval podíl problematických spotřebitelských úvěrů, tedy těch po splatnosti, v srpnu 5,29 procenta. Bylo to zhruba o jeden procentní bod víc než před rokem.

reklama