EU kvůli Rusku posílí společnou obranu a vytvoří síly rychlé reakce

Počty obětí ruské invaze na Ukrajinu jsou ale zřejmě výrazně vyšší. Jen z Mariupolu hlásí místní činitelé asi 2500 mrtvých. Podle místního gubernátora dnes ruští vojáci ostřelovali i dvě desítky autobusů, které se snažily vyjet z města s civilisty. Zranění utrpěly čtyři děti. Z Mariupolu se podařilo dosud evakuovat jen několik tisíc lidí, většina z jeho asi 400.000 obyvatel zůstává na místě. Ve městě přitom nefungují dodávky elektřiny ani tepla a je tam nedostatek vody, potravin a léků.

Ruské armádě se za téměř čtyři týdny invaze nepodařilo na Ukrajině dobýt větší město. Podle některých analytiků proto ruské jednotky pokračují v chaotickém ostřelování, aby vyvinuly na Ukrajince psychologický tlak. Podle britského ministerstva obrany se zastavil i postup ruských vojsk ke Kyjevu. Ukrajina tvrdí, že Rusko od začátku války ztratilo kolem 15.000 vojáků a skoro 500 tanků a asi 100 letadel; tyto údaje ovšem nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Zprávy, že se Rusko snaží získat vojenskou pomoc od Číny, dnes odmítl čínský velvyslanec v USA Čchin Kang. Podle něj se Čína nechystá poskytnout Rusku zbraně ani munici.

Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou zatím významně nepokročily, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který zároveň obvinil Kyjev, že jeho vyjednávači činí Rusku nepřijatelné návrhy. Peskov dal také najevo, že je předčasné hovořit o možném setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského, který dříve k takovému setkání vyzval.

V rozhovoru, který Zelenskyj poskytl v Kyjevě České televizi a dalším zahraničním médiím a který byl zveřejněn dnes večer, ukrajinský prezident mimo jiné řekl, že jakoukoli případnou kompromisní dohodu s Ruskem o ukončení války by ukrajinští občané měli schválit v referendu. Zdůraznil také, že Kyjev se nepodvolí ruským ultimátům a že tato ultimáta mohou být splněna "pouze v případě, že budeme zničeni".

Ve snaze vyčerpat Rusko ekonomicky a ukončit tak válku zavedl Západ proti ruskému režimu bezprecedentní sankce. Některé země ale požadují ještě přísnější restrikce, včetně zastavení příjmů, jež má Moskva z obchodu s ropou či plynem. Embargo na jejich dovoz prosazují zvláště pobaltské země či Polsko, zatímco jiné, včetně Německa, Nizozemska či Maďarska, s ohledem na energetickou závislost na Rusku takové kroky odmítají. Ministři zahraničí EU se dnes proto neshodli na podobě pátého balíku sankcí, o němž má ve čtvrtek jednat summit EU.

Ministři zahraničí a obrany EU se dnes shodli na nové obranné strategii, která počítá s brigádami rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků, investicemi do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení a nových technologií. EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise.

K ráznějšímu postupu vůči Moskvě opakovaně vyzývá Západ prezident Zelenskyj, který zůstává v ostřelovaném Kyjevě a přes videoposelství oslovuje i poslance různých zemí. Naposledy v neděli hovořil k izraelskému parlamentu. V dnes zveřejněném videoposelství oslovil i občany Německa a vyzval je, aby jejich země ukončila veškeré hospodářské vztahy s Ruskem a připravila tak Kreml o prostředky na pokračování války.

O situaci na Ukrajině dnes hovořili na dálku americký prezident Joe Biden, jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz, italský premiér Mario Draghi a britský premiér Boris Johnson, kteří se shodli mimo jiné na koordinaci humanitární pomoci.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu muselo domovy opustit podle OSN deset milionů lidí, což je čtvrtina ukrajinské populace; z toho téměř 3,5 milionu uteklo do ciziny. Asi 90 procent ukrajinských uprchlíků tvoří ženy a děti. Nejvíce běženců uteklo přes Polsko, podle dnešních údajů polské pohraniční stráže to bylo 2,144 milionu. Velká část z nich pokračovala do dalších zemí Evropy. Například do Německa uteklo zatím podle záznamů policie na 225.000 běženců z Ukrajiny.

Slovenský premiér Eduard Heger dnes uvedl, že jeho země je připravena pomoci ostatním zemím, například České republice, s náporem ukrajinských uprchlíků. Slovenské hranice s Ukrajinou od začátku bojů překročilo čtvrt milionu běženců, ale o status dočasného útočiště jich na Slovensku požádalo asi 44.700. Mnoho ostatních pokračovalo do dalších zemí. Česko je podle své vlády už na hranici počtu uprchlíků, které může bez větších problémů přijmout. Český ministr vnitra Vít Rakušan v neděli zopakoval, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu do ČR uprchlo na 270.000 lidí.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Témata:  EU,  Rusko