Evropští lídři jednali v Paříži o Ukrajině. Na čem se shodli?

„Evropa je připravena a ochotna se posílit, převzít iniciativu a poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky,“ řekl generální tajemník NATO Mark Rutte po mimořádné schůzce o Ukrajině v Paříži a zdůraznil, že právě to si „odnesl“ z tohoto setkání. 

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že Rusko se nyní stalo přímou hrozbou pro celou Evropu a že podpora Ukrajiny musí zůstat neochvějná. Podle ní nesmí být umožněno uzavření rychlého příměří, které by poskytlo Moskvě možnost přeskupit své síly a připravit nový útok.

Upozornila, že Rusko dlouhodobě sleduje imperiální ambice, a pokud by se mu podařilo znovu získat sílu, mohl by být jeho dalším cílem jiný evropský stát. Dánsko se proto přiklání k větší vojenské podpoře Ukrajiny a zdůrazňuje, že Evropa musí jednat koordinovaně a jednotně.

Podobně se vyjádřil i britský premiér Keir Starmer, který označil současnou situaci za klíčový moment evropské bezpečnosti. Zdůraznil, že jakékoli oslabení podpory Ukrajiny by mohlo vést k nebezpečným důsledkům, a vyzval k zesílení pomoci, aby Ukrajina měla co nejlepší pozici pro případná jednání.

Britská vláda je dokonce připravena zvažovat možnost vyslání vojenských jednotek na ukrajinské území v rámci bezpečnostních záruk, což ukazuje rostoucí ochotu některých evropských států přejít od ekonomické a vojenské podpory k přímému zapojení do konfliktu.

Oproti tomu polský premiér Donald Tusk zdůraznil, že je důležité posílit logistickou a humanitární pomoc Ukrajině, ale zároveň vyjádřil obavy z možného nasazení vojsk. Polsko a další státy východního křídla NATO podle něj hrají klíčovou roli v obraně Evropy a vyzval k větším investicím do bezpečnostních opatření na hranicích EU. Současně upozornil, že jakékoli jednání o budoucnosti Ukrajiny musí probíhat za její účasti, a varoval před rozhodnutími přijatými o Ukrajině bez Ukrajiny.

Napětí mezi evropskými státy a Spojenými státy se dále zvýšilo po setkání lídrů EU v Paříži, kde se projednávala reakce na novou americkou strategii. Německý kancléř Olaf Scholz znovu zopakoval svou podporu Ukrajině, ale zároveň varoval před vnuceným „diktátem míru“, který by Ukrajina mohla být nucena akceptovat. Berlín však považuje debatu o možném vyslání vojsk do Ukrajiny za předčasnou a označil ji za „vysoce nevhodnou“, což ukazuje na opatrnější postoj německé vlády k přímé vojenské intervenci.

Do této diplomaticky složité situace vstupuje i iniciativa Moskvy a Washingtonu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov dorazili do Rijádu, kde se mají setkat s americkými představiteli. Podle vyjádření Kremlu se má jednání zaměřit na „kompletní obnovení rusko-amerických vztahů“, přičemž jedním z témat bude také budoucnost ukrajinského konfliktu. Washington však trvá na tom, že schůzka není počátkem mírových jednání, ale spíše pokračováním dialogu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal jasně najevo, že jeho země nebude součástí těchto jednání a odmítne jakoukoli dohodu, která by vznikla bez jejího přímého zapojení. Kritizoval Spojené státy za jejich ochotu přistoupit na „ústupek Putinovi“ a vyjádřil obavy, že Evropa není schopna dostatečně čelit ruské hrozbě. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina potřebuje pokračující americkou vojenskou podporu, jinak hrozí, že její spojenci ztratí jednotu a Rusko získá strategickou výhodu.

Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová označila pařížskou schůzku evropských lídrů za zásadní krok k posílení bezpečnosti kontinentu. Podle ní si Ukrajina zaslouží „mír silou“, což znamená, že její obrana musí být podpořena silnou vojenskou pomocí. Vyzvala k dalším investicím do obranyschopnosti Evropy a zdůraznila, že kontinent musí být připraven čelit ruské hrozbě i bez závislosti na Spojených státech.

Evropské lídry v Paříži spojila společná vize o nutnosti pokračující podpory Ukrajiny a posílení obranných kapacit Evropy. Přestože večerní jednání nepřineslo žádná závazná rozhodnutí, sloužilo jako platforma pro konzultace mezi státníky, jak uvedl španělský premiér Pedro Sánchez na tiskové konferenci po skončení summitu. Zdůraznil, že válka na Ukrajině není jen konfliktem mezi Kyjevem a Moskvou, ale zásadní otázkou evropské bezpečnosti.

„Mír na Ukrajině a bezpečnost Evropy jsou dvě strany téže mince,“ uvedl Sánchez a připomněl, že Španělsko je připraveno podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude nutné. Stejně jako dánská premiérka varoval před předčasným příměřím, které by mohlo být výhodné spíše pro Rusko než pro trvalé řešení konfliktu. Zdůraznil, že jakákoliv dohoda musí být spravedlivá a trvalá, aby byla přijatelná pro všechny strany.

Sánchez také vyzval k tomu, aby se Ukrajina i Evropská unie účastnily všech budoucích jednání o mírovém řešení. Podle něj není možné, aby se o osudu Ukrajiny rozhodovalo bez její přímé účasti. V souvislosti s evropskou reakcí na válku zdůraznil, že je nutné posílit jednotu EU a prohlásil: „Tváří v tvář nepřízni osudu potřebujeme více Evropy, více Evropské unie.“

Jednou z klíčových otázek summitu bylo navyšování obranných výdajů. Sánchez v této souvislosti potvrdil, že Španělsko je odhodláno splnit svůj závazek vůči NATO a dosáhnout cíle vynakládat na obranu alespoň 2 % HDP.

Podobný postoj vyjádřili i von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa. Oba na sociálních sítích zveřejnili společné prohlášení, ve kterém zopakovali podporu Ukrajině a zdůraznili nutnost zajistit bezpečnost kontinentu.

„Dnes v Paříži jsme potvrdili, že Ukrajina si zaslouží mír dosažený silou,“ uvedli evropští představitelé. Podle jejich slov musí být mír založený na respektu k ukrajinské nezávislosti, územní celistvosti a silných bezpečnostních zárukách.

Von der Leyenová a Costa rovněž zdůraznili, že Evropa nese svůj plný podíl na vojenské pomoci Ukrajině a současně je nezbytné posílit obranné kapacity celého kontinentu. „Potřebujeme nárůst obrany v Evropě,“ uvedli ve svém vyjádření.

Napětí mezi Evropou a USA tak stále roste. Jak podotkl polský premiér Donald Tusk, vztahy mezi oběma stranami vstupují do nové fáze. Evropští politici si stále více uvědomují potřebu nezávislé bezpečnostní strategie, přičemž se začínají objevovat návrhy na vytvoření evropské bezpečnostní rady, která by mohla fungovat nezávisle na NATO.

Celkově se ukazuje, že Evropa stojí na zásadním rozcestí. Mezi opatrným přístupem Berlína, rozhodným postojem Londýna a Varšavy a diplomatickými snahami Washingtonu s Moskvou se rýsuje nová geopolitická realita. Konflikt na Ukrajině mění evropskou bezpečnostní strategii a otázka, jakou roli v ní budou hrát Spojené státy, zůstává nadále otevřená. Evropští lídři se nyní musí rozhodnout, zda budou nadále spoléhat na americkou podporu, nebo zda budou hledat vlastní cestu, která zajistí bezpečnost kontinentu i v případě změny americké politiky. 

Témata:  EU,  Mette Frederiksenová,  Keir Starmer (labouristi),  Olaf Scholz