Fico má v Evropě velké problémy. Merz mu práskl dveřmi před obličejem

Německý kancléř Merz v nedávném rozhovoru pro veřejnoprávní televizi prohlásil, že Evropská unie se nevyhne konfliktu s Maďarskem a Slovenskem, pokud tyto země nezmění své postoje. Výrok na Slovensku vyvolal silnou mediální reakci, Fico kontroval tvrzením, že Slovensko není „malý žáček“, kterého je třeba poučovat. V samotném Německu však tato výměna přílišný ohlas neměla – média se více zabývala Merzovými výroky o Izraeli.

Podle Milana Niče nebyl Merzův výrok vůči Slovensku plánovaný – šlo spíše o spontánní odpověď na novinářský dotaz, za kterou však stála nervozita z nejasného postoje Bratislavy k evropským otázkám. Berlín se obává především možného vetování osmnáctého balíku protiruských sankcí, stejně jako výhrad Slovenska vůči automatickému obnovení sektorových sankcí vůči Rusku.

Za bývalé vlády Olafa Scholze měl Fico v Berlíně lepší pozici. Scholzova sociální demokracie SPD udržovala kontakty se stranou Hlas a sám bývalý kancléř přijal Petra Pellegriniho jako potenciálního budoucího premiéra. S nástupem Merze do úřadu však Fico o toto spojení přišel. Merzova Křesťanskodemokratická unie (CDU) nemá žádné přímé vazby na slovenskou vládní koalici.

Fico proto vyslal do Berlína svého emisara – státního tajemníka Ministerstva zahraničních věcí Marka Eštoka. Ten jednal s představiteli spolkového ministerstva i s úřadem kancléře. Jeho cílem bylo předjednat schůzku Fica s Merzem. Podle dostupných informací webu Aktuality.sk ale slovenská strana obdržela pouze vágní příslib, že by k setkání mohlo dojít v Bruselu před začátkem summitu – bez oficiální fotky a s minimální publicitou.

Fakt, že Merz Fica nepřijme oficiálně, je podle Niče jasným signálem. Ukazuje to, že Berlín má jiné priority a není ochoten improvizovaně měnit program kvůli nejasnému postoji Slovenska. Tento postoj navíc přichází v čase, kdy EU finalizuje nový víceletý rozpočet a pravidla jeho čerpání.

Fico signalizuje, že má zásadní problém s návrhem Evropské komise na nové sankce vůči Rusku, a že žádá o výjimky – například kvůli plánovanému ukončení tranzitu ruského plynu do EU po roce 2027. Jenže tato žádost přichází krátce po jeho kontroverzní cestě do Moskvy, která vzbudila v Unii značné rozpaky.

Slovensko doposud podpořilo všechny předchozí sankční balíky. Pokud by se však nyní rozhodlo změnit postoj, musí podle expertů aktivně komunikovat s ostatními členskými státy a vysvětlit své důvody. V opačném případě riskuje ztrátu důvěry – podobně jako Maďarsko.

Fico se nyní snaží přesvědčit evropské partnery, že Slovensko není druhé Maďarsko. Ale bez přímých kontaktů na klíčové evropské lídry bude situace složitá. Berlín podle všeho očekává, že slovenský postoj budou nyní vyjednávat ministři a diplomaté – nikoliv premiér osobně.

Německo jako největší ekonomika Unie má zásadní vliv na podobu evropské politiky. A i když jsou vzájemné ekonomické vztahy stabilní, politická úroveň vzájemné důvěry je nyní na vážkách. Pokud by Slovensko skutečně zablokovalo další sankce proti Rusku nebo jiné důležité rozhodnutí, mohlo by to mít dlouhodobé následky. 

Témata:  Robert Fico,  Slovensko,  Friedrich Merz