Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Finsko povolí USA přístup na svoje vojenské základny, Rusko se vzteká

Rusko, Kreml
Rusko, Kreml
Foto: Pixabay

Rusko oznámilo, že bude reagovat na rozhodnutí Finska, které na základě obranné dohody se Spojenými státy umožní americkým jednotkám přístup na své vojenské základny. Uvedl to podle Reuters zástupce mluvčího ruského ministerstva zahraničí Andrej Nastasin.

Nastasin uvedl, že "Rusko nemůže ignorovat vojenské seskupení NATO na našich hranicích, které představuje hrozbu pro bezpečnost Ruské federace."

Dodal, že Rusko podnikne nezbytná opatření, včetně vojensko-technických kroků, aby čelilo "agresivním rozhodnutím Finska a jeho spojenců z NATO."

V pondělí finský parlament schválil dohodu se Spojenými státy o obranné spolupráci, která umožňuje americké armádě přístup k 15 vojenským základnám a výcvikovým prostorům ve Finsku. Dohodu podepsaly vlády obou zemí loni v prosinci ve Washingtonu.

Cílem dohody je posílení bezpečnostních a obranných kapacit Finska. Dohoda umožní americké armádě skladovat vojenský materiál na finském území a zlepší spolupráci obou zemí v krizových situacích.

Témata:  Rusko Finsko

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.