Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Francie volí ve druhém kole parlament. Účast je vysoká

Paříž, ilustrační foto
Paříž, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Druhého kola francouzských parlamentních voleb se do nedělního poledne zúčastnilo přibližně 26,63 procenta voličů, což je více než v prvním kole a nejvýše od roku 1981. Vysoký zájem o hlasování potvrdili představitelé tamního ministerstva vnitra, uvedl server France 24.

V prvním kole předčasných parlamentních voleb před týdnem byla celková účast 66,71 procenta, v poledne to bylo 25,9 procenta, připomíná DPA.

Volební místnosti se ve Francii otevřely v neděli v 8:00. Výsledek může znamenat zlom v historii země, přičemž může mít i velký vliv na evropskou politiku.

Ve volbách do Národního shromáždění (dolní komora parlamentu) může volit více než 49 milionů registrovaných voličů. Volební místnosti jsou otevřeny do 18:00 ha ve větších městech až do 20:00. Předběžné výsledky budou známy již krátce po jejich zavření. Hlasování v zámořských územích Francie začalo už v sobotu.

Francouzi volí 501 z 577 křesel v Národním shromáždění. O zbývajících 76 poslancích bylo rozhodnuto už během prvního kola minulý týden.

Rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macronova o vyhlášení předčasných voleb po úspěchu RN v červnových eurovolbách překvapilo většinu analytiků. Vyvolalo také nejistotu ve druhé největší evropské ekonomice. Pařížská burza utrpěla v červnu největší měsíční pokles za dva roky.

Řádné funkční období poslanců Národního shromáždění je pět let. V jednomandátových volebních obvodech se volí podle většinového volebního systému ve dvou kolech. Pokud v prvním kole žádný kandidát nezískal nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů a zároveň podporu alespoň 25 procent oprávněných voličů, do druhého kola postoupili kandidáti s podporou minimálně 12,5 procenta odevzdaných hlasů.

Témata:  Francie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.