Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Gazprom: V plynovodu Nord Stream 1 teď funguje pouze jedna turbína ze šesti

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Plynovod Nord Stream 1 v současnosti funguje pouze s jednou turbínou místo šesti, uvedla dnes ruská plynárenská společnost Gazprom. Podle agentury Reuters také zopakovala, že západní sankce brání v návratu jedné z turbín do Ruska. Tato turbína, která byla kvůli servisu v Kanadě, je teď v Německu. Podle Gazpromu teď vyžadují opravu i některé další turbíny. Ruský podnik potížemi s turbínami zdůvodňuje omezení dodávek plynovodem Nord Stream 1 do Evropské unie.

Moskva dnes zopakovala, že k návratu turbíny potřebuje dokumenty, které potvrdí, že na toto zařízení se nevztahují západní sankce. "Gazprom by velice rád dostal tuto turbínu zpět. Nebyl to ale Gazprom, kdo zavedl sankce," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Gazprom se potřebuje chránit (před riziky spojenými se sankcemi)", dodal.

Zdroj obeznámený se situací dnes podle ruského listu Kommersant uvedl, že Gazprom ve středu od německé firmy Siemens Energy, jež má servis turbíny na starosti, obdržel soubor dokumentů, včetně povolení německého Spolkového úřadu pro hospodářství a kontrolu vývozu (BAFA) pro průchod turbíny celními kontrolami. Německá firma podle listu rovněž Gazpromu sdělila, že není zapotřebí žádné oficiální vyjádření ze strany Evropské komise (EK) ohledně sankcí a že Británie písemně potvrdila, že žádné sankce návratu turbíny nebrání.

Německý kancléř Olaf Scholz ve středu prohlásil, že turbína je plně funkční a může být kdykoliv odeslána zpět do Ruska za předpokladu, že ji Moskva bude ochotna převzít. Scholz navštívil závod, kde se turbína právě nachází a kde si ji mohl prohlédnout. Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie.

Témata:  Gazprom zemní plyn

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 13:43

Poslední dluh Jiřího Krampola (†87). Částka ještě není konečná, naznačují informace

S nepříjemnostmi se po červencové smrti Jiřího Krampola, s nímž se lidé v pátek naposledy rozloučili, potýkají lidé na poslední adrese, kde před odchodem na věčnost žil. Jde totiž i o peníze, přičemž řešení problému je zdánlivě v nedohlednu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.