Hamás a Islámský džihád se odmítly vzdát Pásma Gazy výměnou za trvalé příměří

Izzat Rišk, člen vedení Hamásu, uvedl, že "žádná jednání nemohou začít bez úplného zastavení izraelské agrese." Dodal, že vedení Hamásu se snaží dosáhnout úplného, nikoli dočasného zastavení agrese a masakru lidí v Gaze, odkazující na více než 20 000 Palestinců, kteří podle místního ministerstva zdravotnictví přišli o život během současného konfliktu. Vzhledem k omezení informací z Hamásem kontrolované oblasti nelze tyto údaje nezávisle ověřit.

Podle citovaných egyptských zdrojů probíhala jednání s Hamásem a Palestinským islámským džihádem v Káhiře odděleně. Obe skupiny údajně odmítly poskytnout další ústupky nad rámec "možného propuštění" dalších rukojmích, kteří byli uneseni při útoku na Izrael dne 7. října. Tento útok si vyžádal téměř 1200 životů na izraelské straně a vedl k aktuálnímu válečnému konfliktu.

Podle odhadů zůstává v Pásmu Gazy přes 130 rukojmích, ačkoliv někteří byli osvobozeni během týdenního příměří, které bylo vyjednáno prostřednictvím Egypta, Kataru a Spojených států. Osvobození bylo také provedeno výměnou za palestinské ženy a děti, které byly vězněny v Izraeli. Před konfliktem bylo v izraelských věznicích zhruba 5250 Palestinců, ale toto číslo se nyní téměř zdvojnásobilo v důsledku razíí izraelských bezpečnostních složek na Západním břehu Jordánu po 7. říjnu.

Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálil více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se pokouší osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy. Ta byla přerušena týdenním příměřím, během kterého Hamás propustil zhruba stovku rukojmích.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Témata:  Izrael,  Gaza