Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Hizballáh nemá vůdce. Izraelská armáda tvrdí, že zabila i Nasralláhova nástupce

Izraelská armáda
Izraelská armáda
Foto: Israel Defence Forces

Izraelská armáda v pondělí provedla nálet na libanonskou metropoli Bejrút, během něhož zabila Suhajla Husajna Husajního, šéfa logistického velitelství proiránského militantního hnutí Hizballáh. Informaci potvrdila izraelská armáda v úterý prostřednictvím prohlášení citovaného agenturou Reuters. Ministr obrany Joav Gallant následně uvedl, že vysoký představitel Hizballáhu Hášim Safí ad-Dín, který byl ve frontě nahradit vůdce teroristické skupiny Hasana Nasralláha, byl pravděpodobně také zabit při náletu v Bejrútu .

Podle Izraele měl Husajní na starosti logistiku Hizballáhu a rozpočtování jednotlivých jednotek. Byl také členem Rady džihádu, což je nejvyšší vojenský orgán této militantní skupiny. Husajní sehrál klíčovou roli při přesunu zbraní mezi Iránem a Hizballáhem a byl zodpovědný za distribuci moderních zbraní mezi jednotky Hizballáhu, přičemž dohlížel na jejich přepravu a přidělování.

Izraelská armáda dále uvedla, že byl odpovědný za rozpočtování a logistické řízení nejcitlivějších projektů Hizballáhu, včetně vojenských plánů a speciálních operací, jako je koordinace teroristických útoků proti Izraeli z Libanonu a Sýrie. Velitelství, kterému Husajní velel, se rovněž zaměřuje na vývoj přesně naváděných střel a jejich uvedení do výroby.

„Hizballáh je organizace bez vůdce, Nasralláh byl odstraněn, jeho náhrada byla pravděpodobně také odstraněna. To má dramatický vliv na vše, co se děje. Není tu nikdo, kdo by rozhodoval, nikdo by neměl jednat,“ řekl podle serveru Times of Israel Gallant během návštěvy Severního velení IDF a dodává, že palebné schopnosti Hizballáhu také utrpěly těžký úder.

V úterý dopoledne přesto Hizballáh vypálil ve dvou útocích směrem na izraelské město Haifa více než 100 raket, což je podle listu Times of Israel nejsilnější palba na toto pobřežní město od začátku eskalace mezi Hizballáhem a Libanonem. Izraelská armáda původně informovala, že Hizballáh vypustil přibližně 85 projektilů, z nichž většinu se podařilo sestřelit pomocí protivzdušné obrany.

Po přibližně půlhodině se v Haifě a okolních městech znovu rozezněly sirény, a podle izraelské armády Hizballáh vypálil dalších 20 raket. Proiránské hnutí se vzápětí přihlásilo k odpovědnosti za "velkou raketovou salvu" na Haifu a její severní předměstí.

Útok způsobil zranění 70leté ženy, kterou zasáhl šrapnel, a podle izraelských médií byly poškozeny také některé budovy, celkový rozsah škod je však stále prověřován.

Izraelská armáda krátce poté uvedla, že znovu podnikla nálety na jižní bejrútské předměstí Dáhíja, které je považováno za baštu Hizballáhu. Podle předchozích zpráv libanonských médií provedly izraelské síly v noci na úterý nejméně deset takových náletů na tuto oblast.

Hizballáh zahájil útok na Haifu přibližně ve stejnou dobu, kdy jeho úřadující vůdce šejk Naím Kásim oznámil podporu politickým snahám o uzavření příměří s Izraelem ze strany předsedy libanonského parlamentu Nabí Barrího. Zároveň však pohrozil, že jednotky Hizballáhu rozšíří svou raketovou palbu hlouběji do vnitrozemí Izraele, což by vedlo k dalšímu vysídlení izraelských civilistů ze severu.

Témata:  Izraelská armáda Hasan Nasralláh Hizballáh

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.