Západním Teheránem otřásly v sobotu večer další silné exploze. Agentura AFP s odvoláním na své zpravodajce v místě informovala o „sérii nových výbuchů“ v íránské metropoli. Podle íránské státní tiskové agentury IRNA jsou hlášeny útoky také z jihu země, konkrétně ze dvou čtvrtí v přístavním městě Búšehr, v jehož blízkosti se nachází íránská jaderná elektrárna.
Během sobotního rána zahájily ozbrojené síly Izraele a Spojených států rozsáhlou vojenskou operaci proti vybraným cílům v Íránu. Tuto informaci oficiálně potvrdil izraelský ministr obrany Israel Katz spolu s vysokými představiteli americké administrativy. Krátce po zahájení úderů se nad íránskou metropolí Teheránem objevily husté sloupy kouře, které následovaly po sérii silných explozí.
Palestinské hnutí Hamás souhlasí s posledním návrhem příměří v Pásmu Gazy a propuštěním části rukojmích, uvedl zdroj z Hamásu pro britskou stanici BBC. Návrh egyptských a katarských mediátorů má vycházet z červnového rámce předloženého americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k incidentu, který může dále zkomplikovat již tak kolabující jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Deset lidí, včetně šesti dětí, zemřelo při leteckém úderu, když stáli ve frontě u zásobníků s vodou. Izraelská armáda přiznala, že došlo k chybě. Informovala o tom BBC.
Izrael podnikl v regionu další vojenský úder. Konkrétně zaútočil na tři přístavy a elektrárnu v té části Jemenu, kterou ovládají Húsiové. Informovala o tom BBC. Útok potvrdil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle jeho slov byla jedním z cílů komerční loď Galaxy Leader, které se rebelové zmocnili před dvěma lety.
Na pozadí jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem, jehož uzavření si v příštím týdnu přeje americký prezident Donald Trump, se izraelská armáda činí v Pásmu Gazy. Jak upozornil deník Times of Israel, IDF vydala rozsáhlý evakuační příkaz, v němž vyzvala Palestince, aby se odebrali na jih.
Izrael zveřejnil podrobnosti o masivní vlně likvidací íránských vojenských špiček, které provedl během prvních minut 12denní války s Íránem. Operace nesla kódové jméno Rudá svatba, inspirované brutální scénou z populárního seriálu Hra o trůny, a podle izraelských zdrojů vyústila v okamžité zabití 30 vysoce postavených íránských generálů.
V úterý dopoledne došlo k prudké eskalaci napětí mezi Izraelem a Íránem, jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dohodu o příměří. Izraelský ministr obrany Israel Katz obvinil Teherán z porušení klidu zbraní a vydal pokyn armádě k „intenzivním úderům na cíle režimu v srdci Teheránu“.
Na základě nejnovějších satelitních snímků bylo potvrzeno, že izraelské letectvo provedlo přesný úder na íránský těžkovodní jaderný reaktor v Araku. Následky náletu jsou zřetelné – objekty zařízení jsou v troskách, jeden z hlavních budov má uprostřed obří kráter. Izrael útok odůvodnil tím, že reaktor byl navržen pro výrobu plutonia využitelného pro jaderné zbraně, a bylo proto nezbytné jej zničit dříve, než se dokončí.
Izraelské letectvo zasáhlo ve středu cíle v Teheránu, konkrétně v čtvrti Lavizan, která je považována za klíčovou vojenskou oblast. Podle izraelské armády šlo o údery proti strukturám režimu. Ministr obrany Israel Katz oznámil zničení velitelství íránské vnitřní bezpečnosti a varoval, že útoky budou pokračovat.
Americký prezident Donald Trump podle dostupných informací odmítl plán Izraele na atentát na nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Izraelci údajně zvažovali jeho likvidaci hned první den operace, ale nakonec mu dali možnost reagovat na sílu izraelských útoků a přehodnotit íránský jaderný program.
Ozbrojený střet mezi Izraelem a Íránem se dál vyostřuje. V noci na pondělí došlo k nejtvrdší výměně útoků od začátku konfliktu. Írán zasáhl izraelské civilní oblasti i rafinérii v Haifě, Izrael odpověděl údery na velitelská centra Revolučních gard. Oběti přibývají na obou stranách. Mezinárodní společenství varuje před dalším šířením konfliktu a dopady na světovou ekonomiku.
Írán tvrdě zaplatí za smrt izraelských civilistů, prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který v neděli zavítal na jedno z míst, kde balistické rakety zabíjely. Izraelské úřady evidují nejméně deset obětí poslední vlny íránských útoků.
Vzájemné útoky mezi Izraelem a Íránem nepolevily ani v noci ze soboty na neděli. Nejméně osm obětí si vyžádaly další íránské raketové útoky. Další desítky osob utrpěly zranění. Pokračovaly také izraelské údery proti cílům v Íránu.
Nejen Američany, ale také Brity a Francouze varoval Teherán v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Íránci tvrdí, jsou připraveni k útokům na zahraniční vojenské základny v regionu. Írán zároveň potvrdil, že v hlavním městě přišlo o život nejméně 60 lidí. Podle izraelské armády je po smrti devět jaderných vědců a expertů.
Nejméně dva mrtvé si v Izraeli vyžádaly íránské odvetné údery po předchozím izraelském útoku na Írán. Izraelské letouny mezitím pokračují v útocích na cíle v Íránu. Zatímco Izraelci nechávají své mezinárodní letiště mimo provoz, sousední Jordánsko již otevřelo vlastní vzdušný prostor.
Před 58 lety proběhla Šestidenní válka mezi Izraelem a koalicí arabských států. Přestože Izrael tehdy vybojoval drtivé vojenské vítězství a obsadil rozsáhlá území, konflikt nikdy nebyl skutečně vyřešen. Nedostatečné urovnání tehdejších sporů a neschopnost naplnit mezinárodní dohody přispěly k tomu, že i dnes čelíme opakovaným krizím, jako je současná válka v Pásmu Gazy. Konflikt tehdy zamrzl na papíře a stal se zdrojem dalších radikalizací a násilí, které Blízký východ destabilizují dodnes.
Hamás nabídl po opětovném zahájení diplomatických rozhovorů propuštění dalších rukojmích v rámci nové dohody o příměří. Jednání o zastavení bojů začala několik hodin poté, co Izrael spustil novou velkou ofenzivu v Pásmu Gazy.
Izrael spustil novou ofenzivu v Pásmu Gazy, jejímž cílem je definitivní porážka palestinského militantního hnutí Hamás a osvobození zbývajících rukojmích. Armáda na sociální síti uvedla, že mobilizovala jednotky pro operaci, při které chce obsadit strategické oblasti v Gaze.
Izrael podle nejnovějšího rozhodnutí tamní bezpečnostní rady plánuje nejen eliminovat teroristickou organizaci Hamás, ale obsadit celé Pásmo Gazy. Tento krok je vyústěním desetiletí trvajícího arabsko-izraelského konfliktu, v němž roli tradičních armád a mezistátní diplomacie postupně převzaly paramilitární a nestátní struktury odporu.
Izrael vystupuje v Sýrii jako ochránce ohrožených menšin a zastánce humanitárních zásahů, zatímco v Pásmu Gazy čelí obviněním z kolektivního trestání civilistů, blokád humanitární pomoci a válečných zločinů.
Izrael zásadně mění svůj přístup k situaci v Pásmu Gazy. Premiér Benjamin Netanjahu oznámil novou vojenskou strategii, která počítá s postupným obsazováním částí palestinského území. Tento vývoj přichází v momentě, kdy světová pozornost slábne – částečně i kvůli šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, který ji přesměroval jinam. Vyhlášením nové obchodní války rozvířil mezinárodní agendu a odvedl zrak od humanitární katastrofy, která se v Gaze dál prohlubuje.
Hamás v sobotu propustil další tři izraelská rukojmí, jejichž návrat k rodinám se v posledních dnech ocitl v ohrožení. Hamás totiž dnešní výměnu původně odložil, ale ve čtvrtek se po dalších jednáních s Katarem a Egyptem vrátil k plnění podmínek příměří. Izrael mu zároveň hrozil obnovením bojů, pokud k propuštění trojice osob nedojde.
3. března 2026 21:20
3. března 2026 20:13
3. března 2026 18:58
3. března 2026 17:42
3. března 2026 16:58
3. března 2026 16:01
3. března 2026 14:44
3. března 2026 13:59
3. března 2026 13:12
3. března 2026 12:26
3. března 2026 11:30
3. března 2026 10:43
3. března 2026 9:57
3. března 2026 9:11
3. března 2026 8:28
3. března 2026 4:00
Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě
Mnozí Češi nacházející se na Blízkém východě se snaží dostat co nejrychleji domů. Neváhají přitom kritizovat politiky, například ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé). Problémy s návratem navíc mohou mít i občané v zemích, které nejsou konfliktem přímo ohrožené.
