Katastrofální situace v Pásmu Gazy: Izrael už necílí jen na Hamás, ale i na zisk dalšího území

Izrael pokračuje v intenzivní letecké i pozemní ofenzivě proti Pásmu Gazy. Premiér Netanjahu podle deníku The New York Times oznámil zásadní změnu vojenské strategie, jejímž cílem má být postupné obsazování části palestinského území. Tento posun v rétorice i praxi přichází ve chvíli, kdy válka proti hnutí Hamás trvá již více než rok a půl a vyhlídky na nové příměří zůstávají v nedohlednu.

Podle stanice CNN někteří bezpečnostní experti upozorňují, že změna izraelského postupu může naznačovat snahu o hlubší a dlouhodobější kontrolu nad Gazou – nebo dokonce o její faktickou okupaci. Ministr obrany Yoav Gallant v této souvislosti prohlásil, že pokud Hamás nepřistoupí na nové podmínky příměří, izraelské síly se „zmocní rozsáhlých oblastí pásma“. Jaká konkrétní území má Izrael v plánu zabrat, však zatím zůstává nejasné.

V současné době se izraelská armáda soustředí zejména na jižní část Gazy, konkrétně na okolí města Ráfah. To je považováno za jedno z posledních velkých center palestinského odporu a zároveň za útočiště civilního obyvatelstva. „Včera večer jsme v Gaze přehodili výhybku. Izraelské obranné síly zabírají území, likvidují teroristy a ničí infrastrukturu,“ uvedl Netanjahu ve středečním projevu.

Součástí nové ofenzivy je i obsazení tzv. koridoru Morag – pásu území v jižní Gaze, který se nachází v blízkosti bývalé izraelské osady Morag mezi městy Chán Júnis a Ráfah. „To bude druhá Filadelfie, další Filadelfský koridor,“ řekl Netanjahu s odkazem na strategický pás podél egyptské hranice, který Izrael po letech znovu ovládl. Tento zhruba čtrnáctikilometrový úsek umožňuje přerušit zásobovací trasy Hamásu i tok zbraní a bojovníků mezi Gazou a Egyptem.

Podle generálmajora v záloze Eitana Dangota může být cílem vytvoření koridoru nejen zajištění bezpečnostní kontroly, ale i rozdělení Gazy na tři samostatné oblasti. „Izrael zjevně usiluje o plnou kontrolu nad pohybem lidí a zboží mezi jednotlivými částmi pásma. Pokud bude povolena humanitární pomoc, její vstup i distribuce budou výhradně pod dohledem izraelských jednotek,“ uvedl Dangot.

Dodal, že obsazení Moragu má i symbolický a politický rozměr. Zmínka o této bývalé osadě podle něj představuje gesto vůči krajně pravicovým silám v Netanjahuově vládě, které volají po návratu židovských osadníků do Gazy. „Když se vysloví jméno Morag, pro určitou část politického spektra to znamená návrat ke stažení z Guš Katifu,“ vysvětlil.

Guš Katif byl blok několika izraelských osad, včetně Moragu, které byly vyklizeny v roce 2005 na základě rozhodnutí tehdejšího premiéra Ariela Šarona. V rámci tzv. jednostranného stažení z Gazy tehdy Izrael evakuoval přibližně 8000 osadníků a formálně ukončil svou přímou přítomnost v oblasti. Dnes se však ozývají hlasy, především z pravicových kruhů, které volají po návratu a opětovné anexi.

Izraelští stratégové mezitím spoléhají na to, že Hamás není momentálně schopen zahájit silnější protiútok. Poslední zaznamenaný pokus o odpálení několika raket na izraelské území proběhl 20. března. Střely byly buď zneškodněny izraelskou protivzdušnou obranou, nebo dopadly do neobydlených oblastí. Ve srovnání s masivními útoky z počátku války šlo o incident marginálního rozsahu.

Přesto se odhaduje, že Hamás má stále k dispozici více než 25 tisíc ozbrojenců, skrytých v rozsáhlé síti tunelů a podzemních komplexů, která zůstává pro Izrael výzvou.

Nekonečná humanitární krize

Ministerstvo zdravotnictví v Gaze opakovaně varuje, že izraelské síly při své vojenské kampani nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci. Útoky podle palestinských úřadů zasahují bez rozdílu obytné domy, školy, nemocnice i přelidněné čtvrti. Od porušení příměří v březnu mělo podle téhož zdroje přijít o život více než tisíc lidí.

Celkový počet obětí od začátku války v říjnu roku 2023 podle oficiálních palestinských údajů překročil hranici 50 tisíc. Přesné počty ověřit nelze, ale rozsah destrukce, jaký je v Gaze k vidění, je bezprecedentní.

K dalšímu zhoršení situace přispívá i rozhodnutí izraelského premiéra Netanjahua přerušit dopravu humanitární pomoci do pásma. Blokáda zásobování nejenže komplikuje práci mezinárodních organizací, ale zároveň přispívá k rychlému kolapsu základní infrastruktury – zejména zdravotnictví, zásobování vodou a dodávek potravin. Mnohé nemocnice fungují bez elektřiny, chirurgické zákroky se provádějí bez anestezie a lidé přežívají na minimu. Desítky tisíc lidí přišly o domovy a přístřeší hledají v přeplněných školách, stanových táborech nebo pod širým nebem.

Organizace spojených národů opakovaně vyzývá k okamžitému obnovení přístupu humanitárních konvojů do všech částí pásma. Místní i mezinárodní aktéři varují, že hlad, dehydratace a nemožnost lékařské péče si mohou v příštích týdnech vyžádat další tisíce životů, a to i bez přímého násilí.

Součástí složitého obrazu konfliktu zůstávají i otázky kolem rukojmích. Podle prohlášení hnutí Hamás se v pásmu Gazy stále nachází 24 žijících rukojmích. Výměnou za propuštění jedenácti z nich nabídlo vedení Hamásu čtyřicetidenní příměří. Tento návrh byl však izraelskou stranou jednoznačně odmítnut jako nepřijatelný. Zbytek zajatců, podle dostupných informací přibližně 35 osob, je pravděpodobně po smrti, a to buď v důsledku izraelského bombardování, nebo jiných válečných okolností.

Hamás zároveň trvá na svém dlouhodobém požadavku: úplné stažení izraelských jednotek z Gazy. Tento požadavek však Tel Aviv rovněž odmítá, a to s odvoláním na bezpečnostní rizika a strategickou potřebu udržet vojenskou přítomnost minimálně v klíčových oblastech pásma.

Humanitární situace v Gaze mezitím nabývá rozměrů, které mezinárodní organizace označují za katastrofální. Podle svědectví z terénu dosahuje hlad v některých oblastech kritické úrovně. Ve středu došlo například k incidentu ve čtvrti Al-Tuffah, kde zoufalý dav vtrhl do skladu Agentury OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) a odnesl pytle s moukou určené pro humanitární distribuci.

„Hlad a zoufalství se šíří, protože potraviny a humanitární pomoc jsou využívány jako nástroje nátlaku, jako zbraně ve válce,“ varoval generální komisař UNRWA Philippe Lazzarini. Zároveň vyzval mezinárodní společenství, aby přestalo přehlížet utrpení více než dvou milionů lidí uvězněných v pásmu, které se za poslední rok a půl proměnilo v trosky.

Témata:  Izrael,  Izraelská armáda,  Gaza