Síly Izraele a USA zaútočily na Írán. Ten v odvetě vypálil rakety na čtyři státy

Zástupci Spojených států pro stanici CNN uvedli, že útoky mají značný rozsah a v tuto chvíli stále probíhají. Tato vojenská akce je vyvrcholením několikatýdenního napětí a opakovaných hrozeb prezidenta Donalda Trumpa. Ten dlouhodobě kritizuje íránský jaderný program a varoval před následky, pokud Teherán neustoupí od svých ambicí.

Izraelské zdroje uvádějí, že celá operace byla dopředu velmi úzce koordinována s Washingtonem. Zatímco izraelské letectvo se zaměřilo primárně na odpalovací zařízení a sklady balistických raket, role amerických sil v přímém útoku je předmětem dalšího upřesňování. Cílem je podle armádních špiček maximální ochromení íránských útočných kapacit.

V reakci na zahájené údery vyhlásil Izrael na celém svém území výjimečný stav. Vláda k tomuto kroku přistoupila v očekávání nevyhnutelné íránské odvety, která by mohla mít podobu masivních útoků bezpilotními letouny nebo raketami dlouhého doletu. Velitelství domácí fronty okamžitě vyzvalo obyvatele, aby omezili veškerý pohyb venku.

V zemi začala platit přísná bezpečnostní omezení, která zahrnují zákaz veřejných shromáždění a uzavření všech škol i běžných pracovišť. Fungovat smí pouze kritická infrastruktura a sektory nezbytné pro chod státu v krizové situaci. Ministerstvo dopravy zároveň oznámilo úplné uzavření izraelského vzdušného prostoru pro veškerou civilní dopravu.

Podle íránské tiskové agentury Fars byly výbuchy hlášeny z mnoha koutů země. Kromě hlavního města pocítili sílu úderů také obyvatelé Isfahánu, Qomu, Karadže či Kermánšáhu. Reportéři přímo z Teheránu popsali zvuky dvou mohutných ran, po nichž se k obloze vznesl černý dým, což podle analytiků jasně nasvědčuje použití raketových střel.

Nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí nebyl v době útoku v Teheránu přítomen. Agentura Reuters s odkazem na své zdroje uvedla, že byl z bezpečnostních důvodů včas převezen na utajované chráněné místo. Íránské úřady se tak snaží zajistit kontinuitu vedení státu v momentě, kdy jsou klíčové vládní budovy pod palbou.

Tato operace představuje již druhý přímý americký zásah na íránském území v posledním roce. Předchozí útok se odehrál v červnu 2025, kdy Donald Trump nařídil zničení tří jaderných lokalit. Írán tehdy reagoval odvetným ostřelováním americké základny Al-Udeid v Kataru, což vyvolalo spirálu násilí, která nyní pokračuje.

Americký prezident již dříve varoval, že proti Teheránu zasáhne, pokud režim nepřestane používat násilí proti vlastním občanům. Lidskoprávní organizace HRANA uvádí, že při nedávných nepokojích bylo zabito přes 5 500 demonstrantů. Íránská vláda sice počty obětí oficiálně přiznává, ale uvádí výrazně nižší čísla a zahrnuje do nich i padlé členy bezpečnostních složek.

Napětí v regionu gradovalo již několik týdnů, během nichž USA přesouvaly k íránským hranicím další vojenské posily. Trump dal Teheránu krátké ultimátum k vyřešení jaderného sporu, které však zůstalo bez odezvy. Íránská diplomacie veškerá obvinění z vývoje zbraní i zprávy o masakrech protestujících označovala za lživou propagandu.

Íránské revoluční gardy na sobotní údery odpověděly útoky na čtyři americké základny v oblasti Perského zálivu. Rakety mířily na objekty v Kataru, Kuvajtu, Spojených arabských emirátech a Bahrajnu. Podle agentury Fars jde o přímou reakci na agresi proti íránským městům, přičemž cílem byla i základna páté flotily amerického námořnictva.

Izraelská armáda mezitím zahájila druhou vlnu náletů, tentokrát mířenou na vojenské cíle v západní části Íránu. Podle IDF jsou tyto kroky výsledkem několikaměsíčního plánování, které má za cíl trvale degradovat íránský režim. Izraelské stíhačky nadále operují nad íránským územím a útočí na cíle určené na základě přesných rozvědných dat.

Bývalá poradkyně Pentagonu Jasmine El-Gamal považuje Trumpův postup za naprosto bezprecedentní. Současná strategie se podle ní vymyká všem dosavadním vojenským schématům a představuje pro mezinárodní politiku zcela neprobádané území. Tato situace navíc výrazně posiluje domácí postavení Benjamina Netanjahua, který boj proti Íránu učinil hlavním tématem své politické kariéry.

Témata:  Izrael,  Írán,  Izraelská armáda