Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Indii, Austrálii, Turecko, Jižní Ameriku i země Společenství. Smrt Alžběty II. zarmoutila svět

Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Foto: bbm.gov.tr

Královna Alžběta II. inspirativně vedla svůj národ a stát a zosobňovala slušnost a důstojnost ve veřejném životě. Napsal to indický premiér Naréndra Módí. S úmrtím končí historické panování, reagoval na dnešní zprávu o smrti dlouholeté britské panovnice australský premiér Anthony Albanese. Zármutek nad úmrtím královny vyjádřil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan či zástupci Pákistánu a afrických nebo jihoamerických zemí.

Podle indického premiéra Naréndry Módího byla královna Alžběta II. "věrnou stoupenkyní naší doby". "Zosobňovala slušnost a důstojnost ve veřejném životě," dodal Módí. Dodal, že královna poskytla své zemi a národu "inspirativní vedení".

Zármutek nad úmrtím britské panovnice projevil australský premiér Anthony Albanese, podle kterého dnes končí "historické panování". "Byla panovnicí, která nechala prosvitnout svou lidskou stránku a která plnila své povinnosti s oddaností, čestností a humorem," dodal šéf australské vlády.

Hluboce zarmoucen je také pákistánský premiér Šahbáz Šaríf. Podle pákistánského prezidenta Árifa Alvího se panování Alžběty II. "zapíše zlatým písmem do análů světových dějin".

Indie a Pákistán jsou dvě nejlidnatější země britského Společenství. Královna Alžběta II. však nebyla na rozdíl od Austrálie a mnoha dalších zemí Společenství jejich oficiální hlavou státu.

"Dozvěděl jsem se zármutkem, že královna Alžběta II. dnes zemřela," uvedl turecký prezident Erdogan.

Kondolence zasílají také představitelé afrických států. "Její výsost byla mimořádnou veřejnou postavou s mezinárodním renomé, která měla pozoruhodný život," zdůraznil jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa. Podle něj vzpomínka na královnu zůstane zapsaná v paměti mnoha lidí po celém světě.

V Brazílii vyhlásí kvůli úmrtí Alžběty II. tři dny státního smutku

Brazílie vyhlásí kvůli úmrtí britské královny Alžběty II. tři dny státního smutku. Oznámil to prezident Jair Bolsonaro. Podle agentury AFP však královna neměla k této jihoamerické zemi hlubší vztah. Vyjádření zármutku nad smrtí panovnice zasílají britské královské rodině i další země ve Střední a Jižní Americe. Je mezi nimi i Argentina, která má s Británií dlouhodobý spor o Falklandské ostrovy.

"V tento pro celý svět smutný den vyhlašujeme tři dny státního smutku a vyzýváme brazilský lid, aby vzdal hold královně Alžbětě II.," uvedl brazilský prezident Bolsonaro. Státní smutek začne platit od data zveřejnění výnosu ve oficiálním věstníku.

Podle agentury AFP však britská královna neměla žádný hlubší vztah k největší latinskoamerické zemí. Podle serveru G1 Alžběta II. oficiálně navštívila Brazílii jen jednou v listopadu roku 1968 a v zemi strávila několik dní se svým chotěm Philipem.

Kondolence do Británie zasílají i další země z regionu, například Mexiko, Venezuela, Panama, Kostarika, Ekvádor či Paraguay. Svůj zármutek a blízkost britskému lidu v bolestném momentu vyjádřila i argentinská vláda. Ta je dlouhodobě ve sporu s Británii ohledně Falklandských ostrovů, kvůli kterým obě země krátce válčily v roce 1982.

Témata:  Královna Alžběta II. Jair Bolsonaro Recep Tayyip Erdogan

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.