Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Irácký premiér přežil pokus o atentáty na jeho sídlo zaútočil dron, uvedly úřady

Mustafa Kazímí
Mustafa Kazímí
Foto: whitehouse.gov **www.whitehouse.gov**

Irácký premiér Mustafá Kázimí přežil pokus o atentát, oznámila dnes irácká vláda. Podle bezpečnostního zdroje blízkého Kázimímu byl útok veden třemi drony, z nichž dva se podařilo sestřelit. Nálože, které nesl třetí, vybuchly u rezidence. Útok podle agentury Reuters dramaticky zvyšuje napětí v Iráku po říjnových volbách, jejichž výsledky odmítají uznat milice podporované Íránem.

Zatímco podle Reuters bylo při explozi zraněno šest premiérových strážců, agentura AFP hovoří o dvou zraněných členech ochranky, agentura AP o sedmi. Kázimí, jehož sídlo je v silně střežené zóně Bagdádu, vyvázl bez poranění. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Podle iráckých bezpečnostních zdrojů k rezidenci vylétly tři drony z východního břehu Tigridu u mostu Republiky. Dva z nich Kázimího stráže sestřelily ve vzduchu, třetí se dostal k cíli a explodoval nad rezidencí, jež leží na západním břehu řeky. Podle bezpečnostních zdrojů citovaných AFP nebyla aktivována protivzdušná obranná baterie amerického velvyslanectví, jež je stejně jako Kázimího sídlo ve střežené zóně.

Premiér rychle na twitteru vyzval ke klidu a zdrženlivosti. "Jsem v pořádku, Bůh buď pochválen. V zájmu Iráku vyzývám všechny ke klidu a zdrženlivosti," objevilo se na oficiálním twitterovém účtu Kázimího. Později premiér před kamerou irácké televize řekl, že "zbabělé útoky raket a dronů nebudují vlast ani budoucnost". Podle AP vypadal klidný.

OSN, Spojené státy, Británie, Francie a další země pokus o atentát odsoudily. "Pachatelé tohoto teroristického útoku na irácký stát musí být pohnáni k odpovědnosti. Rezolutně odsuzuji ty, kdo používají násilí, aby zmařili demokratický proces v Iráku," uvedl v prohlášení americký prezident Joe Biden. USA rovněž nabídly pomoc při vyšetřování útoku.

Obdobně odsoudil pokus o atentát i britský premiér Boris Johnson. "Zdůraznil, že Británie stojí při iráckém lidu a podporuje snahy premiéra Kázimího o zformování vlády po volbách, což je klíčové pro dlouhodobou stabilitu Iráku," uvedla Johnsonova kancelář.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval Iráčany, aby jednali zdrženlivě a nepoddávali se násilí a pokusům o destabilizaci země.

K útoku, který je první podobnou akcí proti premiérově rezidenci, se nikdo nepřihlásil. AFP napsala, že takové operace většinou vítají proíránské skupiny působící v Iráku, i když se k odpovědnosti nehlásí.

Agentury AP a Reuters připomínají, že před zelenou zónou už týdny protestují příznivci proíránských milicí proti výsledkům parlamentních voleb. Íránem podporované strany v iráckých předčasných parlamentních volbách utrpěly velké ztráty a získaly výrazně méně mandátů než v roce 2018. Milice označují hlasování za zmanipulované a žádají přepočítání hlasů. Rada bezpečnosti OSN, Spojené státy a další země říjnové hlasování ocenily, jelikož se povětšinou odehrálo bez násilí a větších technických obtíží.

Jedna z proíránských skupin Katáib Hizballáh dnes vyloučila, že za útokem mohly být proíránské skupiny působící v Iráku. "Podle našich informací nemá nikdo v Iráku zájem obětovat dron na dům bývalého předsedy vlády," sdělil bezpečnostní zástupce této skupiny abú Alí Askarí. Katáib Hizballáh patří ke skupinám, které jsou vůči Kázimímu nepřátelské.

Témata:  Mustafa Kazímí Irák

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.