ISW soudí, že Putin válku nezastaví a bude se snažit boje prodloužit, aby udržel okupovaná území a vytvořil tlak, který bude Západ nutit ukončit podporu Kyjevu.

O přímý konflikt s NATO ruský prezident podle amerických analytiků usilovat nebude, ale může hrozit použitím zbraní hromadného ničení a ohrožovat NATO s cílem zastavit západní pomoc Ukrajině.

"Za prvé Putin připravuje podmínky, aby mohl v nejbližší budoucnosti dál posílat špatně vycvičené vojáky přímo do boje místo toho, aby boje přerušil a poskytl čas na vybudování účinné vojenské síly. A za druhé je jeho teorie o vítězství založena na předpokladu, že těžká zima pomůže zlomit vůli Evropy," uvádí analýza.

Ruské brance chce Putin nasadit do bojů po čtyřech až šesti měsících výcviku, čímž mohou vzniknout podmínky pro ofenzívu Rusů po konci jarního tání.

Pro to, že chce Moskva ve válce pokračovat, podle ISW svědčí nedávná částečná mobilizace, již Putin vyhlásil. Prezident nepočítá s příměřím ani s vyhrocením bojů, které by mu umožnilo ukončit válku podle jeho představ.

Kreml už nějakou dobu tvrdí, že je připravený s Ukrajinou jednat. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova chce Moskva jednat se Západem, "pokud dostane realistické návrhy založené na principech rovnosti a vzájemného respektu vůči zájmům, což umožní dospět ke kompromisům a vyvážení zájmů všech zemí regionu". Kyjev za jediný realistický předpoklad pro jednání považuje stažení ruských jednotek z ukrajinského území.

Putin vyhlásil částečnou mobilizaci 21. září a ministr obrany Sergej Šojgu po pěti týdnech oznámil její konec, zmobilizovat se prý podařilo potřebných 300.000 lidí.