Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ISW: Rusko se připravuje na válku s NATO, odvolání Šojgua z funkce ministra naznačuje další kroky Kremlu

Sergej Šojgu, ministra obrany RF
Sergej Šojgu, ministra obrany RF
Foto: mil.ru

Podle analýzy amerického Institutu pro výzkum války (ISW) navrhnutí Andreje Belousova, dosavadního prvního místopředsedy ruské vlády a ekonoma, na post ministra obrany naznačuje, že prezident Vladimir Putin podniká kroky směřující k mobilizaci ruské ekonomiky a zbrojního průmyslu pro potenciálně dlouhodobý konflikt na Ukrajině a možnou budoucí konfrontaci s NATO. 

Podle ISW má Kreml v úmyslu pověřit Belousova integrací obranného průmyslu a přidružených odvětví s širší domácí ekonomikou. Tento krok má řešit problémy spojené s korupcí, zpronevěrou peněz a neefektivitou v ruské armádě a ministerstvu obrany. Belousov má za sebou zkušenosti z různých ekonomických pozic a projekty zaměřené na inovace a vývoj dronů, což dělá z něj vhodnou volbu pro vedení resortu obrany.

Očekává se, že jeho důraz na technologické inovace a zvýšení produkce zbrojního průmyslu, zejména co se týče výroby dronů, bude pro ruské válečné úsilí přínosný. ISW zdůrazňuje, že tímto krokem Putin pravděpodobně propojí federální ekonomickou politiku s agendou ministerstva obrany, aby plně mobilizoval ruský obranný průmysl a integroval ho s domácí hospodářskou politikou, což naznačuje přípravy Kremlu na možnost rozsáhlejšího konfliktu na Ukrajině.

Putin dekretem odvolal Nikolaje Patruševa z funkce tajemníka Rady bezpečnosti Ruské federace a na jeho místo jmenoval Sergeje Šojgua, který dosud působil jako ministr obrany. Za nového ministra obrany Putin navrhl jmenovat dosavadního vicepremiéra Andreje Belousova. Vyplývá to z návrhů, které šéf Kremlu zaslal horní komoře parlamentu - Radě federace, informuje Reuters.

Patrušev byl tajemníkem bezpečnostní rady od května 2008. Dříve od roku 1999 vedl Federální bezpečnostní službu (FSB). Šojgu vedl resort obrany od 6. listopadu 2012 do 12. května 2024.

Jak podle agentury RIA Novosti uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, důvodem Belousovovy kandidatury na post ministra obrany je to, že tento resort by měl být naprosto otevřený inovaci vytváření podmínek pro ekonomickou konkurenceschopnost.

Peskov také objasnil, že Šojgu jako tajemník rady bezpečnosti bude současně zástupcem hlavy státu v komisi pro vojensko-průmyslový komplex. Kromě toho bude dohlížet na činnost Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci. Co se týče Patruševa, Kreml jeho novou pozici oznámí později.

Peskov dodal, že na svém postu zůstává náčelník generálního štábu ozbrojených sil Valerij Gerasimov.

Ruský prezident po konzultacích s Radou federace jmenuje ministry obrany, vnitra, spravedlnosti, pro mimořádné situace a zahraničních věcí, jakož i šéfa Federální bezpečnostní služby (FSB).

Do funkce ministra zahraničních věcí Putin opět nominoval Sergeje Lavrova. Vladimir Kolokoľcev zůstává ministrem vnitra, ministerstvo pro mimořádné situace by měl nadále vést Alexandr Kurenkov a ministrem spravedlnosti zůstává Konstantin Čujčenko.

Šéfem ruské zahraniční rozvědky (SVR) zůstane Sergej Naryškin, FSB nadále povede Alexandr Bortnikov, velitelem Národní gardy (Rosgvadija) zůstává generál Viktor Zolotov a v čele Federální služby ochrany (FSO) bude opět Dmitrij Kočnev.

Témata:  Rusko Vladimír Putin Sergej Šojgu

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.