Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Italská vláda novým dekretem zpřísnila pravidla pro lodě zachraňující migranty

Uprchlíci, ilustrační fotografie.
Uprchlíci, ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Italská vláda schválila dekret stanovující přísnější pravidla pro lodě neziskových organizací, které na moři pomáhají zachraňovat migranty. Informoval o tom deník La Repubblica. Nově mají lodě mimo jiné povinnost žádat o přidělení bezpečného přístavu ihned po první záchranné misi nebo informovat běžence, že mohou o mezinárodní ochranu požádat v kterékoli zemi Evropské unie. Za nedodržení pravidel hrozí vysoké pokuty.

Nevládní organizace tvrdí, že budou i nadále působit ve Středozemním moři; kritická je k opatření i katolická církev.

Nový italský kabinet pod vedením Giorgii Meloniové z krajně pravicové strany Bratři Itálie považuje boj proti vysokým počtům migrantů za jednu z priorit. Dekret má ztížit život neziskovým organizacím, které na moři hlídkují se svými plavidly a pomáhají migrantům v nouzi. Řím se domnívá, že jejich aktivita je jedním z faktorů, které běžence k plavbě do Evropy motivují. Ministr vnitra Matteo Piantedosi zároveň uvádí, že běženci na humanitárních plavidlech tvoří jen zhruba desetinu z celkového počtu migrantů, kteří se dostávají do Itálie přes moře.

Lodě neziskových organizací zpravidla během jedné mise vezmou postupně na palubu migranty z více nepojízdných lodí, nyní ale budou muset žádat o povolení zakotvit v přístavu hned, jakmile zachrání první migranty. Riccardo Gatti, který zodpovídá za činnost záchranné lodě organizace Lékaři bez hranic, deníku La Repubblica řekl, že nové nařízení zvýší riziko úmrtí pro tisíce lidí. Pravidlo je podle něj v rozporu s mezinárodními konvencemi a je "morálně nepřijatelné".

Kritické jsou k opatření i další nevládní organizace, které chtějí na moři působit i po vstupu vládního výnosu v platnost, uvedl deník Corriere della Sera. Německá nevládní organizace Sea-Eye oznámila, že "nebude dodržovat žádný nezákonný kodex chování či jiný úřední postup, který porušuje mezinárodní právo". "Ustanovení, která dekret obsahuje, jsou nepřijatelná, protože tím, že lodím přikazují okamžitě převézt běžence na pevninu, fakticky omezují možnost uskutečnit další záchranné operace po prvním poskytnutí pomoci," uvedla italská nevládní organizace Emergency.

Kritičtí jsou k dekretu i představitelé katolické církve. Arcibiskup Gian Carlo Perego, který vede organizaci na ochranu práv běženců Fondazione Migrantes, v rozhovoru s vatikánskými médii poukázal na to, že lodě nevládních organizací přiváží k italským břehům jen zlomek migrantů připlouvajících ze severu Afriky. Jedná se podle něj o deset až 20 procent. "Myslím si, že dekret brzy padne, protože je postaven na ničem, je postaven na pocitu nebezpečí, který je falešný," řekl církevní hodnostář, který kritizoval i povinnost požádat o bezpečný přístav hned po první záchranné akci.

Italská vláda stanovila, že za porušení pravidel budou posádkám hrozit pokuty až 50.000 eur (1,2 milionu Kč). Opakované přestupky mohou vést až k tomu, že italské úřady lodě zabaví.

Do Itálie letos přes Středozemní moře dorazilo na 102.500 migrantů, loni to bylo 66.000, uvádí ministerstvo vnitra. Největší část migrantů tvoří občané severoafrických států - konkrétně Egypta a Tuniska. Početnou skupinu žadatelů o azyl tvoří i lidé z Bangladéše, Sýrie a z Afghánistánu.

Témata:  Itálie uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

9:31

Osmdesátník Karel Šíp. První dárek od televize rozbalil předčasně

Dnešek je dnem Karla Šípa. Právě na prvního června 2025 připadají jeho kulaté osmdesáté narozeniny. Jeden dárek rozbalil oslavenec i s televizními diváky už v sobotu večer. Česká televize, která vysílá jeho talk show Všechnopárty, totiž uvedla dokumentární film o známém moderátorovi. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Džibutsko

Analýza

Tajemství Džibutska. Jak se z neviditelné africké země stala křižovatka, kde se protínají zájmy velmocí?

Relativně stabilní Džibutsko leží u průlivu Bab-al-Mandab mezi Rudým mořem a Adenským zálivem, kudy proudí až třetina světové námořní dopravy. V regionu zmítaném válkami, kolapsy států i vzestupem radikálních hnutí se právě zde kříží zájmy USA, Číny, Ruska i Íránu. Africký roh už dávno není opomíjenou periferií. Proměňuje se v laboratoř nového typu globálního soupeření – a to vše na pozadí bezpečnostní krize, která může vážně narušit světový obchod.