reklama

Místní média dávají premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi nejvyšší známky za to, že dokázal rychle vyjednat s firmami Pfizer/BioNTech a Moderna kontrakty a nakoupit velké množství vakcín. Podle médií Izrael nabídl za vakcínu od Pfizer a BioNTech vyšší cenu než ostatní zájemci. Server The Times of Israel napsal, že Izrael za vakcíny zaplatil firmám Pfizer/BioNTech a Moderna miliardu šekelů (6,8 miliardy Kč). Dvě dávky potřebné k naočkování jednoho Izraelce látkami od těchto firem podle agentury Kan vyjdou na 47 dolarů (1000 Kč). Jedna tak přijde na 23,5 dolaru, což je o něco vyšší cena, než jakou původně Pfizer avizoval. Podle The Times of Israel je to důsledek tlaku Izraele na dodání velkého množství vakcín za velmi krátkou dobu.

Celkově ale epidemii Netanjahu podle médií dobře nezvládl, protože nevyužil výhod, které se Izraeli nabízí. Co se hranic týče, dá se Izrael považovat spíš za ostrov, protože země má pod naprostou kontrolou své hranice i příchozí. Má jedno mezinárodní letiště, které lze v případě potřeby zavřít a nařídit karantény pro vracející se občany. Kritici soudí, že Netanjahu měl zemi uzavřít podobně, jako to udělal například Tchaj-wan, který má necelých tisíc nakažených, nebo Nový Zéland s 2200 nakaženými a 25 mrtvými. Izrael má mrtvých 3704. Netanjahu podle kritiků nezvládl situaci v komunitě ultraortodoxních židů ani Arabů.

Izraelci půjdou za 71 dní k novým předčasným volbám a některá média poukazují na to, že Netanjahu na vakcínách staví svou předvolební kampaň. Slíbil, že očkovací látky získá rychle a že bude rychle naočkován velký počet občanů, takže si Izrael získává pověst světové jedničky v tom, jak epidemii zvládá. Místní média ale o Netanjahuovi píší jako o politikovi senzačních prohlášení, ovšem neschopném zajistit klidný chod země.

Kolik vakcín přesně má Izrael k dispozici, ministerstvo zdravotnictví odmítá sdělit. Podle informací z minulého týdne to byly čtyři miliony dávek od Pfizer/BioNTech a dalších šest milionů dávek by měla dodat Moderna. To je dohromady množství pro naočkování zhruba pěti milionů lidí.

S očkováním se začalo u rizikových skupin - nemocničního personálu, starších lidí s dalším onemocněním a lidí nad 60 let. Ode dneška se začíná očkovat ve věkové skupině nad 55 let. Ministr zdravotnictví Juli Edelstein chce, aby vakcínu dostalo 70 až 80 procent Izraelců, takže naočkován by měl být do dubna až května každý Izraelec starší 16 let. V únoru se má začít s očkováním čtyřicátníků. Vláda spoléhá na další zásilky vakcín od Pfizeru a BioNTech, celkově by měl mít Izrael od těchto firem k dispozici 14 milionů dávek. Kontrakt už podepsal i na vakcíny od firmy AstraZeneca.

Hladkému průběhu vakcinace pomáhá specifický systém izraelského zdravotnictví. Vláda poskytuje univerzální péči prostřednictvím čtyř navzájem si konkurujících pojišťoven, které musí přijmout kohokoli. Jejich financování je určeno počtem klientů. Žádná z těchto organizací proto nemá zájem omezovat služby a kvůli snížení nákladů všechny investují do digitalizace a preventivní medicíny. Všechny jsou schopné zajistit vakcinaci rychle a účinně, přičemž soutěží, kdo bude očkovat rychleji.

V Izraeli, který má jen devět milion občanů a rozkládá se na 21.000 kilometrech čtverečních, je snadnější zajistit logistiku očkování, byť je látku od Pfizer/BioNTech nutné udržet hluboce zchlazenou. Z hlavního skladu u Tel Avivu se dostávají vakcíny do očkovacích center v řádu několika hodin.

Podle médií by mělo očkování rizikové populace odlehčit nemocnicím a mělo by přestat přibývat těžkých případů. Izraelci ale nedodržují důsledně nařízená omezení. Kvůli snadněji se šířící nové formě viru původem z Británie se zvažuje změnit kritéria při rozhodování o karanténě a zkrátit čas strávený v přítomnosti nakaženého z 15 na deset nebo i pět minut. Ministerstvo zdravotnictví hodlá také začít vydávat potvrzení o očkování, aby bylo možné otevřít ekonomiku. Současná celoplošná uzávěra je vyhlášena do 21. ledna, ale uvolňována bude pozvolna v souladu s vývojem epidemie.

reklama