Jednání s Putinem nic nepřineslo. Afričtí lídři opouštějí Petrohrad bez obnovené dohody

Ruský prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci po summitu v sobotu pozdě večer uvedl, že ruské ukončení dohody o obilí způsobilo zvýšení jeho cen. Z toho mají prospěch ruské společnosti a podle něj se Moskva o část těchto příjmů podělí s "nejchudšími zeměmi".

Tento závazek bez podrobností následuje po Putinově slibu, že v příštích třech až čtyřech měsících bezplatně dopraví 25.000 až 50.000 tun obilí do Burkiny Faso, Zimbabwe, Mali, Somálska, Eritreje a Středoafrické republiky. To má převýšit 725.000 tun dodaných Světovým potravinovým programem OSN.

Na rusko-africkém summitu se zúčastnilo méně než 20 z 54 hlav států a vlád Afriky. Na předchozím setkání v roce 2019 jich bylo 43, což odráží obavy z ruské invaze na Ukrajinu. Prezidenti Egypta a Jihoafrické republiky patřili k nejotevřenějším v tématu obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí.

"Chtěli bychom, aby se černomořská iniciativa naplnila a aby Černé moře bylo otevřeno," řekl prezident JAR Cyril Ramaphose. "Nejsme tady, abychom prosili o dary pro africký kontinent," dodal.

Na rusko-africkém summitu v přitom Putin prohlásil, že Rusko odepsalo africkým státům dluh v celkové výši 23 miliard dolarů. Toto rozhodnutí bylo přijato jako součást snahy o snížení dluhového břemene, které nese africký kontinent. Putin také potvrdil, že Rusko bude nadále slibovat africkým zemím dodávky obilí.

Vladimir Putin uvedl, že se "Rusko zapojuje do iniciativ na snížení dluhového břemene afrických zemí. Celková částka námi odepsaného dluhu nyní činí 23 miliard dolarů (505,5 miliardy korun)." Kromě toho Rusko vyhoví požadavkům afrických zemí a vyčlení dalších 90 milionů dolarů (téměř dvě miliardy korun) na tyto účely.

To, že vývoz ukrajinského obilí do Afriky nahradí ruský export, prohlásil Putin už poté, co Moskva minulý týden odstoupila od dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů. "Rusko bude pokračovat ve své intenzivní snaze poskytnout Africe dodávky obilí, potravin, hnojiv a dalších produktů, " Putin uvedl ve svém prohlášení, zveřejněném na kremelském webu. "Zaručujeme, že naše země je schopna nahradit ukrajinské obilí na komerční i bezplatné bázi," dodal Putin.

Rusko minulé pondělí zastavilo svou účast na obilných dohodách, které umožňovaly vývoz ukrajinských zemědělských produktů přes přístavy v Černém moři do celého světa. Podle některých představitelů šlo o maják naděje v této nelehké době a krach dohody pocítí miliony lidí po celém světě.

Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.

V pondělí ale definitivně přestala platit. "Bohužel, část ujednání týkající se Ruska nebyla dosud splněna. Jejich platnost tedy skončila," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že určité části dohod týkající se Ruska nebyly naplněny. Platnost smluv vypršela a Peskov dodal, že jakmile budou splněny ruské podmínky, Moskva se "okamžitě" vrátí k dohodám.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ale ruský krok považuje za bezohledný. Rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody je bezohledné, protože hladovějícím lidem ve světě ještě více ztíží přístup k potravinám, prohlásil.

Generální tajemník OSN António Guterres podotkl, že za rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody "zaplatí" miliony lidí. Dohoda byla podle šéfa OSN "záchranným lanem pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a majákem naděje v problematickém světě". Dodal, že Rusko svým odstoupením zasadilo úder lidem v nouzi po celém světě.

"Účast na této dohodě je nakonec volbou, avšak lidé na celém světě zápasící s obtížemi nemají na výběr. Stovky milionů lidí čelí hladu a spotřebitelé čelí celosvětové krizi související s životními náklady," uvedl Guterres.

Obilná dohoda přitom hraje důležitou roli v řešení globální krize v oblasti potravinového zabezpečení a přispěla k nižším cenám obilí. Podle statistik Evropské unie bylo do května 2023 v rámci Černomořské obilné iniciativy vyvezeno více než 30 milionů tun obilí a dalších potravin. Více než 50 % nákladu tvořila kukuřice, na niž nejcitelněji dopadly důsledky blokády ukrajinských zásob na začátku války. Kukuřici bylo třeba rychle přemístit, aby bylo vytvořeno místo pro pšenici z letní sklizně.

64 % pšenice vyvezené v rámci dohody přitom putuje do rozvojových zemí. Od zahájení iniciativy v srpnu 2022 opustilo podle EU ukrajinské přístavy více než 625 000 tun pšenice směřující do Etiopie, Jemenu, Afghánistánu, Súdánu, Somálska, Keni a Džibutska. Kukuřice se vyváží téměř rovným dílem do rozvinutých a rozvojových zemí.

Témata:  Afrika,  Vladimír Putin