Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ke kybernetickému útoku na Ukrajinu byly použity i IP adresy z Česka

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Při dosud největším kybernetickém útoku na ukrajinské státní banky a weby byly použity IP adresy z Ruska, Číny, Uzbekistánu a České republiky, uvedl dnes místopředseda ukrajinské vlády Mychajlo Fedorov podle agentury Reuters. Útok počítačových pirátů začal v úterý a v případě webu ministerstva obrany podle místních médií dosud pokračuje. V Kyjevě panuje podezření, že za vším stojí Rusko.

"Včera, 15. února, se odehrál největší DDoS-útok na vládní weby a bankovní sektor v dějinách Ukrajiny. Všechny orgány, které mají na starosti počítačovou bezpečnost, a služby počítačové bezpečnosti v bankovních institucích pracovaly na tom, aby čelily těmto útokům a co nejrychleji je zlikvidovaly. Skutečně, tento útok byl bezprecedentní. Je jasné, že byl předem připraven a že klíčovým cílem byla destabilizace a vyvolání paniky a chaosu," prohlásil vicepremiér podle agentury Unian.

Náklady na takovou operaci podle odhadu vicepremiéra dosáhly milionů dolarů a útok byl veden současně z několika zemí. Ukrajinská strana ale zareagovala rychle, a tak útok nedosáhl zamýšlených cílů, uvedl Fedorov. "Ukrajina je na podobné útoky připravena. Uvědomujeme si, že mohou následovat i v budoucnu," dodal.

Útok byl výlučně informační a psychologickou operací, která nezpůsobila žádné škody a ztráty, zdůraznil zástupce tajemníka rady národní bezpečnosti a obrany Serhij Demedjuk.

Terčem útoku se staly internetové stránky ministerstva obrany a ozbrojených sil, výpadky postihly internetové služby dvou státních bank, ty se však podařilo k večeru obnovit, připomněla agentura Unian.

Témata:  Ukrajina hackeři

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.