Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kenosha je dalším ohniskem nepokojů v USA. Policie nedokáže vysvětlit střelbu na černocha

Policie USA
Policie USA
Foto: Pixabay

Ve wisconsinském městě Kenosha pokračovaly druhou noc po sobě nepokoje vyvolané nedělní policejní střelbou do zad černocha. Protest pokračoval v noci na dnešek navzdory zákazu vycházení a policie použila proti stovkám účastníků slzný plyn.

Lidé házeli na policisty střežící budovu soudu zápalné lahve. Úřady povolaly k obnovení pořádku i příslušníky Národní gardy.

Podle agentury AP se Kenosha, ležící na břehu Michiganského jezera, stává dalším ohniskem rasových nepokojů, které v USA vyvolala smrt černocha George Floyda, jenž zemřel při brutálním policejním zatýkání v Minneapolisu.

Obětí policejní střelby v Kenoshe byl devětadvacetiletý černoch Jacob Blake, který utrpěl vážná zranění. Policisté se jej snažili zadržet, když nastupoval do auta, a pak na něj začali střílet. Incident z nedělního podvečera někdo natočil na video svého mobilního telefonu. V autě, do kterého chtěl Blake nasednout, byly tři jeho děti.

Blakeův otec řekl listu Chicago Sun-Times, že jeho syn je ochromen od pasu dolů poté, co jej do zad zasáhlo osm policejních střel, a lékaři nevědí, zda zranění bude trvalé. "Co ospravedlnilo všechny ty výstřely? Co ospravedlní, co se dělo před mými vnoučaty? Co to děláme?" ptal se Jacob Blake starší. Syna by chtěl dnes navštívit v nemocnici.

Policie zásah vysvětlila jako reakci na telefonátem ohlášenou domácí hádku. Nevyjasnila ale, zda byl Blake ozbrojen ani proč policisté začali střílet. Muž, který incident zachytil na videu, vypověděl, že viděl Blakea v šarvátce se třemi policisty a před palbou je slyšel volat "Zahoďte ten nůž". V Blakeových rukou ale nůž neviděl. Tři policisté byli prozatím postaveni mimo službu, jak je po podobných incidentech běžné.

Agentura AP poznamenala, že zástupci města a jeho bezpečnostních složek už v roce 2017 schválili, že policisté budou vybaveni kamerami na uniformách. Mělo jít o způsob, jak zvýšit odpovědnost policistů a zlepšit shromažďování důkazů mimo jiné i v situacích domácího násilí. Ale od té doby ceny zařízení stouply, objevily se politické obavy z důsledků, a tak bylo pořízení kamer odloženo. Znamená to, že policisté, kteří byli v neděli na scéně, nebyli vybaveni technologií, která by mohla poskytnout jejich pohled na incident.

Kandidát demokratů na příštího prezidenta Joe Biden řekl, že se musí tito policisté z činu zodpovídat. Incident odsoudil také wisconsinský guvernér Tony Evers. Republikáni obvinili demokratické politiky z uspěchaného posuzování případu.

Protesty začaly už v noci na pondělí, kdy lidé zapalovali ohně a poškodili auta, rozbíjeli okna a střetli se s pořádkovými policisty. V pondělí večer policisté vypálili slzný plyn půl hodiny po 20:00 místního času (úterních 03:00), kdy měl začít zákaz vycházení. Snažili se rozehnat lidi skandující Žádná spravedlnost, žádný mír. Demonstranti také ohrožovali policisty v kordonu, který chránil soudní budovu. V blízkosti soudu pak zůstalo podle AP několik set lidí, pokřikovali na policisty a zapalovali ohně. Vzplál také vůz na odvoz odpadu.

Témata:  policie USA demonstrace v USA Joe Biden Black lives matter USA

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.