Podle Bacheletové práce na ochraně lidských práv nikdy nekončí a při jednání se všemi stranami je třeba nejen mluvit, ale také zejména naslouchat. Bacheletová ve své závěrečné řeči vyjmenovala několik současných konfliktů, upozornila například na situaci Rohingů v Barmě a celkové zhoršení situace v zemi od převzetí moci vojenskou juntou. Vyzvala k deeskalaci násilí v etiopském státě Tigraj, kde se ve středu po několika měsících příměří opět rozhořely boje.

"Uplynulo šest měsíců od napadení Ukrajiny Ruskem, šest nepředstavitelně hrozných měsíců," zdůraznila Bacheletová a připomněla miliony uprchlých a tisíce zabitých Ukrajinců, včetně téměř tisícovky dětí. "Mezinárodní společenství musí vše dobře zdokumentovat, aby jednou mohlo prokázat páchání válečných zločinů," uvedla komisařka.

Bacheletová na dotazy novinářů zopakovala, že do konce svého mandátu udělá vše pro zveřejnění zprávy o dodržování lidských práv v čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Termín vydání dlouho očekávané zprávy podle ní ale stále není zřejmý. V květnu komisařka OSN oblast navštívila, ale při návštěvě se nesměla setkat se zadržovanými Ujgury a po celou dobu ji doprovázeli představitelé Pekingu.

Bacheletová se proto dočkala kritiky od lidskoprávních organizací, některých západních vlád a ujgurských aktivistů, protože podle nich dostatečně silně neodsoudila počínání čínské vlády v Sin-ťiangu a na tiskové konferenci používala terminologii upřednostňovanou Pekingem.

Na závěr tiskové konference vyjádřila Bacheletová lítost, že v posledních dvou letech jí pandemie nemoci covid-19 znemožnila cestovat a osobně se setkávat s lidmi tak často, jak by si přála. Ráda by prý navštívila více zemí a regionů aby skutečně nahlédla do místního dění a mohla budovat osobnější vazby.