Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konkláve začalo. Sixtinská kaple byla uvedena do režimu extra omnes, celý svět čeká na nového papeže

Živě
Vatikán, ilustrační foto
Vatikán, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Ve Vatikánu oficiálně začal konkláve, proces volby nového vůdce katolické církve. Vstupní brány Sixtinské kaple byly uzavřeny pro veřejnost, čímž začala přísně tajná procedura, která vyvrcholí volbou nového papeže.

Video: Volba papeže ŽIVĚ |

Do kaple se nyní uzamklo všech 133 kardinálů s hlasovacím právem, přičemž zatím neexistuje žádný jasný favorit. Během této volby je kaple zcela uzavřena od vnějšího světa — k zajištění absolutního utajení nasadí Vatikán rušičky signálu, které zabrání elektronickému odposlechu nebo komunikaci. Kardinálové odevzdali své telefony a další elektronická zařízení, která jim budou vrácena až po skončení konkláve.

Posledním krokem před zahájením volby bylo slavnostní složení přísahy mlčenlivosti. Poté arcibiskup Diego Giovanni Ravelli, hlavní ceremoniář papežských liturgií, pronesl latinskou formuli „Extra omnes“ – „všichni ven“. Tím byly z kaple vyvedeny všechny nepovolané osoby a v prostoru zůstali pouze kardinálové.

Před uzavřením kaple bylo vidět, že kardinálové nosili červené roucho a zlaté prsteny – oba tyto symboly mají hluboký význam. Červená barva označuje ochotu obětovat život pro víru, zatímco prsteny připomínají jejich závazek ke službě a šíření evangelia.

Konkláve nyní probíhá za zavřenými dveřmi a bez přítomnosti kamer. Celý svět čeká, koho kardinálové zvolí za nástupce papeže Františka. Ten dlouhodobě trpěl zdravotními problémy, včetně nedávné těžké plicní infekce, a spekulace o jeho nástupci probíhaly již řadu let před jeho smrtí. Mnoho kardinálů mezitím bylo označováno za „papabile“, tedy možné kandidáty na papežský stolec. Kdo jsou podle webu The Independent ti, kteří mají největší šanci stát se 267. hlavou katolické církve?

Kardinál Pietro Parolin
Sedmdesátiletý italský kardinál Parolin působí od roku 2013 jako státní sekretář Vatikánu – tedy v podstatě jako premiér. Je považován za umírněného pragmatika, který se nekloní ani k levému, ani k pravému křídlu církve. V rozhovorech často apeluje na globální mír a vyváženost. Jeho diplomatické zkušenosti a středová pozice z něj činí silného kandidáta.

Kardinál Péter Erdő
Dvaasedmdesátiletý maďarský kardinál je hlasem konzervativního křídla církve. Bývalý předseda Rady evropských biskupských konferencí se staví proti přijímání rozvedených ke svátostem a odmítá přirovnávání azylové politiky k milosrdenství. Jeho hluboká zbožnost a konzervativní postoje by mohly oslovit tradiční kardinály.

Kardinál Luis Antonio Tagle
Tagle, 67letý Filipínec, by se mohl stát prvním asijským papežem. Je blízký liberálnímu přístupu papeže Františka a hájí otevřenější přístup vůči LGBTQ komunitě, svobodným matkám a rozvedeným věřícím. Jeho citlivý jazyk a pastorační přístup z něj dělají favorita progresivního křídla.

Kardinál Matteo Zuppi
Italský kardinál a předseda Italské biskupské konference byl Františkem jmenován kardinálem v roce 2019. Je známý pro své mírové mise na Ukrajině a v USA a otevřenější postoj k LGBT otázkám. V pastorační oblasti prosazuje dialog a vstřícnost, což ho činí blízkým pokračovatelem Františkova odkazu.

Kardinál Raymond Leo Burke
Tento 75letý Američan je výrazným představitelem tradicionalismu. Silně vystupuje proti liberalizaci církevních doktrín, odmítá svátosti pro rozvedené a ostře kritizuje postoje církve k homosexualitě. V minulosti se střetl i s papežem Františkem kvůli jeho otevřenosti.

Kardinál Peter Turkson
76letý Ghaňan Turkson je jedním z nejviditelnějších afrických kandidátů. Podporuje sociální spravedlnost a kritizuje neoliberální kapitalismus, ale v teologii je velmi konzervativní – odmítá kondomy i homosexuální vztahy. Byl kandidátem i při minulé volbě, ale od té doby jeho podpora narostla.

Kardinál Robert Sarah
Guinejský 79letý kardinál Sarah je další konzervativní kandidát z Afriky. Jeho hlas je slyšet od roku 2001 a v minulosti býval považován za jednoho z hlavních favoritů. Je odpůrcem reforem Druhého vatikánského koncilu a výrazným kritikem LGBTQ práv. Oceňuje ale islám jako mírumilovné náboženství, zvláště z perspektivy své rodné země.

Kardinál Marc Ouellet
80letý Kanaďan Ouellet už nemůže hlasovat, ale formálně zůstává ve hře. Hovoří sedmi jazyky a v minulosti patřil mezi vůdčí hlasy pro reformu církve po sexuálních skandálech. Jeho šance však zásadně snížilo obvinění ze sexuálního obtěžování z roku 2022.

Kardinál Vincent Nichols
Britský kardinál Nichols je nejvýše postaveným představitelem katolické církve ve Spojeném království. Je mu 79 let, tedy je těsně pod věkovým limitem. Má vyrovnané postoje, vyhýbá se kontroverzím a mohl by se stát kompromisním kandidátem v případě patové situace. Jeho volba by znamenala prvního britského papeže od roku 1154.

Témata:  Vatikán papež

Související

Aktuálně se děje

24. června 2025 10:54

Příměří dlouho nevydrželo. Írán měl porušit klid zbraní, Izrael reaguje

V úterý dopoledne došlo k prudké eskalaci napětí mezi Izraelem a Íránem, jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dohodu o příměří. Izraelský ministr obrany Israel Katz obvinil Teherán z porušení klidu zbraní a vydal pokyn armádě k „intenzivním úderům na cíle režimu v srdci Teheránu“.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Výbuchy v Íránu

Analýza

Přímý konflikt Íránu s Izraelem a americký zásah mění pravidla hry. Roste riziko teroru na Západě

Přímý střet Íránu s Izraelem a následný americký zásah proti íránským jaderným zařízením přetvářejí charakter blízkovýchodního konfliktu. Teherán, tradičně spoléhající na proxy skupiny, nyní čelí přímému vojenskému tlaku. Riziko širší eskalace roste, a to nejen v regionu, ale i mimo něj. Hrozí útoky íránských spojenců na Západě, včetně Evropy, kde bezpečnostní složky varují před možností teroristických operací.