Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Koronavirus: Největší hrozba pro psychiku od 2. světové války, varuje odborník

Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Pandemie covidu-19 a s ní spojené společenské restrikce jsou největší hrozbou pro psychické zdraví širokých vrstev obyvatelstva od druhé světové války. Dopady krize na své mentální rozpoložení budou lidé pociťovat ještě roky poté, co se samotný virus podaří dostat pod kontrolu. Podle listu The Guardian to řekl šéf britské profesní organizace psychiatrů a uznávaný odborník Adrian James.

Na lidskou psychiku podle něj působí kombinace samotného výskytu nemoci, její dopady na společenské vztahy a ekonomické obtíže. Asi deset milionů Britů včetně 1,5 milionu dětí tak bude podle Jamese potřebovat odbornou pomoc psychiatrů a psychologů, aby se s nebývalým náporem vyrovnali.

Podle britského Centra pro duševní zdraví bude v příštích letech vyžadovat péči kvůli úzkostem asi 1,3 milionu lidí, kvůli depresím pak ještě o půl milionu více. Jedná se přitom o osoby, které v minulosti odbornou psychiatrickou pomoc nikdy nevyhledaly.

U dětí podle odborníků hrozí deprese a úzkosti kvůli dlouhodobé společenské izolaci spojené v některých případech s hospitalizací či dokonce úmrtím rodinných příslušníků.

Možné negativní dopady na psychiku zmiňují někteří politici jako argument pro zmírnění restriktivních opatření, například pro otevření škol nehledě na aktuální stav pandemie. James však tvrdí, že snaha dostat virus pod kontrolu může v mnoha ohledech duševní rozpoložení lidí zlepšit. Restrikce totiž u řady lidí snižují obavy z nakažení u nich i u jejich blízkých.

Zátěží pro lidskou psychiku je přitom často i samotné prodělání těžké choroby. Odborníci vypozorovali známky posttraumatické stresové poruchy asi u pětiny pacientů v Británii, kteří museli být kvůli covidu-19 napojeni na plicní ventilaci.

Řada lidí se podle Jamese musela rovněž vypořádat s úmrtím svých blízkých, aniž se s nimi mohli rozloučit nebo pro ně uspořádat plnohodnotný pohřeb. Mnoho pacientů rovněž znepokojují nezvyklé dlouhodobé následky covidu-19, na něž lékaři zatím neznají odpověď.

"Bylo by jednoduché si myslet, že se všichni navrátíme k normální aktivitě hned, jak to bude bezpečné. Myslím si ale, že to bude chvíli trvat, než si na to lidé zase zvyknou. Starší lidé tím budou trpět nejvíc, protože si zvykli na život v izolaci," řekl James.

Po odeznění pandemie by tak podle něj měla být posílena přístupnost a kapacita zařízení, která poskytují psychologickou a psychiatrickou podporu. Nevládní organizace a dobrovolníci by také měli aktivně vyhledávat izolované jedince a pomoci jim znovu navazovat společenské kontakty a účastnit se smysluplných volnočasových aktivit.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 zdraví psychologie vědci

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 19:27

Jaký je stav Bruce Willise? Nové informace o hollywoodské legendě

Rumer Willis, dcera slavného herce Bruce Willise, poskytla svým fanouškům na sociálních sítích zlomující aktuální zprávu o stavu svého otce, který bojuje s podtypem frontotemporální demence (FTD), takzvanou primární progresivní afázií (PPA).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.