Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Koronavirus: Největší hrozba pro psychiku od 2. světové války, varuje odborník

Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Pandemie covidu-19 a s ní spojené společenské restrikce jsou největší hrozbou pro psychické zdraví širokých vrstev obyvatelstva od druhé světové války. Dopady krize na své mentální rozpoložení budou lidé pociťovat ještě roky poté, co se samotný virus podaří dostat pod kontrolu. Podle listu The Guardian to řekl šéf britské profesní organizace psychiatrů a uznávaný odborník Adrian James.

Na lidskou psychiku podle něj působí kombinace samotného výskytu nemoci, její dopady na společenské vztahy a ekonomické obtíže. Asi deset milionů Britů včetně 1,5 milionu dětí tak bude podle Jamese potřebovat odbornou pomoc psychiatrů a psychologů, aby se s nebývalým náporem vyrovnali.

Podle britského Centra pro duševní zdraví bude v příštích letech vyžadovat péči kvůli úzkostem asi 1,3 milionu lidí, kvůli depresím pak ještě o půl milionu více. Jedná se přitom o osoby, které v minulosti odbornou psychiatrickou pomoc nikdy nevyhledaly.

U dětí podle odborníků hrozí deprese a úzkosti kvůli dlouhodobé společenské izolaci spojené v některých případech s hospitalizací či dokonce úmrtím rodinných příslušníků.

Možné negativní dopady na psychiku zmiňují někteří politici jako argument pro zmírnění restriktivních opatření, například pro otevření škol nehledě na aktuální stav pandemie. James však tvrdí, že snaha dostat virus pod kontrolu může v mnoha ohledech duševní rozpoložení lidí zlepšit. Restrikce totiž u řady lidí snižují obavy z nakažení u nich i u jejich blízkých.

Zátěží pro lidskou psychiku je přitom často i samotné prodělání těžké choroby. Odborníci vypozorovali známky posttraumatické stresové poruchy asi u pětiny pacientů v Británii, kteří museli být kvůli covidu-19 napojeni na plicní ventilaci.

Řada lidí se podle Jamese musela rovněž vypořádat s úmrtím svých blízkých, aniž se s nimi mohli rozloučit nebo pro ně uspořádat plnohodnotný pohřeb. Mnoho pacientů rovněž znepokojují nezvyklé dlouhodobé následky covidu-19, na něž lékaři zatím neznají odpověď.

"Bylo by jednoduché si myslet, že se všichni navrátíme k normální aktivitě hned, jak to bude bezpečné. Myslím si ale, že to bude chvíli trvat, než si na to lidé zase zvyknou. Starší lidé tím budou trpět nejvíc, protože si zvykli na život v izolaci," řekl James.

Po odeznění pandemie by tak podle něj měla být posílena přístupnost a kapacita zařízení, která poskytují psychologickou a psychiatrickou podporu. Nevládní organizace a dobrovolníci by také měli aktivně vyhledávat izolované jedince a pomoci jim znovu navazovat společenské kontakty a účastnit se smysluplných volnočasových aktivit.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 zdraví psychologie vědci

Související

Aktuálně se děje

8. června 2026 16:04

Češi znají soupeře na příštím hokejovém šampionátu. Slováci nás neminou

V NHL sice ještě zbývá korunovat letošního vítěze Stanley Cupu, ale v Evropě už je hokejová sezóna u konce. Vyvrcholila mistrovstvím světa ve Švýcarsku, kde Češi dokráčeli jenom do čtvrtfinále. Další šanci budou mít příští rok, přičemž už vědí, kudy povede cesta. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Zatmění Slunce, ilustrační fotografie.

Zatmění Slunce se blíží. Vše, co o něm potřebujete vědět

Letos 12. srpna nastane úplné zatmění Slunce, které po více než dvou letech nabídne jedinečnou nebeskou podívanou. Tento úkaz se objevuje ve chvíli, kdy Měsíc projde mezi Sluncem a Zemí, čímž na naši planetu vrhne stín a v určitých oblastech světa kompletně zablokuje sluneční svit. Úplné zatmění, při němž obloha na moment zcela ztmavne, budou moci sledovat pozorovatelé v částech Grónska, na Islandu, v severním Španělsku a v severovýchodním Portugalsku. Obyvatelé ostatních částí Evropy, Afriky a Severní Ameriky pak uvidí zatmění částečné, kdy Měsíc zakryje pouze část slunečního disku.