Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Koronavirus: Největší hrozba pro psychiku od 2. světové války, varuje odborník

Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Pandemie covidu-19 a s ní spojené společenské restrikce jsou největší hrozbou pro psychické zdraví širokých vrstev obyvatelstva od druhé světové války. Dopady krize na své mentální rozpoložení budou lidé pociťovat ještě roky poté, co se samotný virus podaří dostat pod kontrolu. Podle listu The Guardian to řekl šéf britské profesní organizace psychiatrů a uznávaný odborník Adrian James.

Na lidskou psychiku podle něj působí kombinace samotného výskytu nemoci, její dopady na společenské vztahy a ekonomické obtíže. Asi deset milionů Britů včetně 1,5 milionu dětí tak bude podle Jamese potřebovat odbornou pomoc psychiatrů a psychologů, aby se s nebývalým náporem vyrovnali.

Podle britského Centra pro duševní zdraví bude v příštích letech vyžadovat péči kvůli úzkostem asi 1,3 milionu lidí, kvůli depresím pak ještě o půl milionu více. Jedná se přitom o osoby, které v minulosti odbornou psychiatrickou pomoc nikdy nevyhledaly.

U dětí podle odborníků hrozí deprese a úzkosti kvůli dlouhodobé společenské izolaci spojené v některých případech s hospitalizací či dokonce úmrtím rodinných příslušníků.

Možné negativní dopady na psychiku zmiňují někteří politici jako argument pro zmírnění restriktivních opatření, například pro otevření škol nehledě na aktuální stav pandemie. James však tvrdí, že snaha dostat virus pod kontrolu může v mnoha ohledech duševní rozpoložení lidí zlepšit. Restrikce totiž u řady lidí snižují obavy z nakažení u nich i u jejich blízkých.

Zátěží pro lidskou psychiku je přitom často i samotné prodělání těžké choroby. Odborníci vypozorovali známky posttraumatické stresové poruchy asi u pětiny pacientů v Británii, kteří museli být kvůli covidu-19 napojeni na plicní ventilaci.

Řada lidí se podle Jamese musela rovněž vypořádat s úmrtím svých blízkých, aniž se s nimi mohli rozloučit nebo pro ně uspořádat plnohodnotný pohřeb. Mnoho pacientů rovněž znepokojují nezvyklé dlouhodobé následky covidu-19, na něž lékaři zatím neznají odpověď.

"Bylo by jednoduché si myslet, že se všichni navrátíme k normální aktivitě hned, jak to bude bezpečné. Myslím si ale, že to bude chvíli trvat, než si na to lidé zase zvyknou. Starší lidé tím budou trpět nejvíc, protože si zvykli na život v izolaci," řekl James.

Po odeznění pandemie by tak podle něj měla být posílena přístupnost a kapacita zařízení, která poskytují psychologickou a psychiatrickou podporu. Nevládní organizace a dobrovolníci by také měli aktivně vyhledávat izolované jedince a pomoci jim znovu navazovat společenské kontakty a účastnit se smysluplných volnočasových aktivit.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19,  zdraví,  psychologie,  vědci

Aktuálně se děje

3. listopadu 2026 16:03

Artur Štaidl naznačil, jak se vyrovnal s odchody blízkých

Artur Štaidl rozhodně není tak veřejně známou osobností, jako tomu bylo v případě jeho rodičů. Navzdory tomu se čas od času někde objeví. Nemá přitom problém se bavit i o citlivých tématech. Důkazem je jeho aktuální návštěva v jednom televizním pořadu.

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Donald Trump

Trump poprvé reagoval na volební debakl republikánů

Americký prezident Donald Trump vystoupil v rozhovorech pro televizní stanici Fox News a server Politico, kde reagoval na výsledky proběhnuvších voleb v polovině mandátu. V rozhovorech otevřeně přiznal, že demokraté odvedli dobrou práci, ačkoliv výsledek voleb označil za poněkud překvapivý. Tyto reakce poskytl bezprostředně poté, co výsledky ukázaly porážku republikánské strany a posun v Kongresu.