Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Koronavirus: Největší hrozba pro psychiku od 2. světové války, varuje odborník

Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Pandemie covidu-19 a s ní spojené společenské restrikce jsou největší hrozbou pro psychické zdraví širokých vrstev obyvatelstva od druhé světové války. Dopady krize na své mentální rozpoložení budou lidé pociťovat ještě roky poté, co se samotný virus podaří dostat pod kontrolu. Podle listu The Guardian to řekl šéf britské profesní organizace psychiatrů a uznávaný odborník Adrian James.

Na lidskou psychiku podle něj působí kombinace samotného výskytu nemoci, její dopady na společenské vztahy a ekonomické obtíže. Asi deset milionů Britů včetně 1,5 milionu dětí tak bude podle Jamese potřebovat odbornou pomoc psychiatrů a psychologů, aby se s nebývalým náporem vyrovnali.

Podle britského Centra pro duševní zdraví bude v příštích letech vyžadovat péči kvůli úzkostem asi 1,3 milionu lidí, kvůli depresím pak ještě o půl milionu více. Jedná se přitom o osoby, které v minulosti odbornou psychiatrickou pomoc nikdy nevyhledaly.

U dětí podle odborníků hrozí deprese a úzkosti kvůli dlouhodobé společenské izolaci spojené v některých případech s hospitalizací či dokonce úmrtím rodinných příslušníků.

Možné negativní dopady na psychiku zmiňují někteří politici jako argument pro zmírnění restriktivních opatření, například pro otevření škol nehledě na aktuální stav pandemie. James však tvrdí, že snaha dostat virus pod kontrolu může v mnoha ohledech duševní rozpoložení lidí zlepšit. Restrikce totiž u řady lidí snižují obavy z nakažení u nich i u jejich blízkých.

Zátěží pro lidskou psychiku je přitom často i samotné prodělání těžké choroby. Odborníci vypozorovali známky posttraumatické stresové poruchy asi u pětiny pacientů v Británii, kteří museli být kvůli covidu-19 napojeni na plicní ventilaci.

Řada lidí se podle Jamese musela rovněž vypořádat s úmrtím svých blízkých, aniž se s nimi mohli rozloučit nebo pro ně uspořádat plnohodnotný pohřeb. Mnoho pacientů rovněž znepokojují nezvyklé dlouhodobé následky covidu-19, na něž lékaři zatím neznají odpověď.

"Bylo by jednoduché si myslet, že se všichni navrátíme k normální aktivitě hned, jak to bude bezpečné. Myslím si ale, že to bude chvíli trvat, než si na to lidé zase zvyknou. Starší lidé tím budou trpět nejvíc, protože si zvykli na život v izolaci," řekl James.

Po odeznění pandemie by tak podle něj měla být posílena přístupnost a kapacita zařízení, která poskytují psychologickou a psychiatrickou podporu. Nevládní organizace a dobrovolníci by také měli aktivně vyhledávat izolované jedince a pomoci jim znovu navazovat společenské kontakty a účastnit se smysluplných volnočasových aktivit.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 zdraví psychologie vědci

Související

Aktuálně se děje

28. ledna 2026 21:48

První nominace na Ceny Anděl. Akademici je budou ještě zužovat

Členové České hudební akademie svými hlasy rozhodli o předvýběru pro letošní nominace Cen Anděl Coca-Cola 2025. Shortlisty 35. ročníku ovládli pražská rapová trojice GUFRAU a Victor Kal. díky hitu Navždycky blázen. Hned třikrát se v přednominacích objevují Ben Cristovao, James Cole a Idea nebo Anna Vaverková.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.