Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Krampusové vyvolali paniku. Rakouská tradice se ošklivě zvrhává

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Vysocí čerti s kozími rohy, zcuchaným kožichem, vyplazeným jazykem a výhružně napřaženými březovými pometly by za zimního večera zřejmě nikomu nepřipadali jako nějak vítaný host. Ovšem v Rakousku je postava Krampuse po staletí součástí předvánočního folklóru, v jehož rámci se muži v kostýmech prohánějí od konce listopadu do půlky prosince ulicemi a děsí děti i dospělé.

Ovšem v posledních letech se z Krampusů stali velmi moderní bubáci, píše list The Guardian. Stoupá počet stížností na čerty, kteří se často pod vlivem alkoholu chovají nevhodně a tropí výtržnosti, jakmile si navlečou obávanou masku. V Korutanech policie letos zaznamenala řadu násilných incidentů včetně případu, kdy jeden člověk utržil ránu do obličeje březovou větví a jedenáctileté dítě utrpělo krvavý šrám na stehně.

V korutanském Klagenfurtu si hasičská jednotka stěžovala, že skupina Krampusů napadla dva hasiče a zbila je, zatímco v Salzburgu musela policie v neděli zasáhnout v centru města proti řadě opilých čertů, kteří se doslova utrhli ze řetězu.

Videonahrávka pořízená ve čtvrtek při pochodu Krampusů ve Sterzingu v Jižním Tyrolsku na italské straně hranice ukazuje diváky prchající v panice pryč, když skupina mužů v pekelnických maskách začala bít a kopat člověka ležícího na zemi.

Ve městě Neumarkt v Dolním Rakousku byl muž v kostýmu pohanské bohyně Perchty vážně zraněn na krku, když přihlížející Krampus jeho masku nabral na rohy. A ve Schwoichu v Tyrolsku utrpěli popáleniny tři Krampusové, kteří omylem odpálili krabici zábavní pyrotechniky a chytily jim přitom kostýmy.

Podle Petera Wiesfleckera, historika rakouské kultury a zvyků, se dá nárůst počtu incidentů a stížností vysvětlit tím, jak se kult Krampuse vyvinul do hromadného spektáklu. Ve své původní podobě nebyl Krampus takovou samotářskou ďábelskou postavou, uvádí Wiesflecker, ale "ochočeným" průvodcem Sankt Nikolause - Mikuláše - který německým a rakouským dětem nosí šestého prosince sladkosti.

Ďábelský Krampus začal doprovázet osoby v kostýmu Sankt Nikolause v 19. století, aby strašil zlobivé děti, zatímco Mikuláš odměňoval ty hodné. Koncem 20. století se ale vlivem politické podpory pro typicky rakouské folklórní zvyky začal Krampus od svého svatého pána osamostatňovat.

A v posledních letech stoupla poptávka po rozsáhlých "pochodech Krampusů" po celém Rakousku: letos v Salzburgu se 23. listopadu sešlo v ulicích města asi 1000 rohatých pekelníků.

Snahy vnést do chaosu řád vydáváním "startovních čísel" každému Krampusovi, který se podobné akce zúčastní, anebo postavením bariér mezi pekelníky a diváky, se míjejí účinkem. A je také pekelně těžké prosadit zákaz alkoholu.

Menší, tradičnější svazy Krampusů začaly prosazovat kodex, který mají dodržovat ti, kdo se za postavu převlékají. "Krampus má divákům nahnat husí kůži a mráz po zádech svými pohyby a vzhledem, ale ne vyvolávat strach nebo paniku," uvádějí pravidla svazu v salzburském Anifu.

Místní Krampusové, kteří nosí tradiční dřevěné masky se zvonci, také nemají nikdy bít diváky svazky březového proutí nebo kravskými ocasy, ale jen se jimi lehce dotknout. Konzumaci alkoholu mají čerti zakázanou, dokud mají na sobě masku. A v Anifu také vytvářejí "zóny bez Krampusů", kam mohou utéct děti, které se začaly bát až příliš.

"Smyslem Krampusů není lidem ubližovat," upozorňuje Aleksander Andonov, který vede svaz Krampusů v Anifu. "Naopak, chceme je jejich strachu zbavit. Koneckonců dobro nakonec vždycky vyhraje nad zlem."

Témata:  Rakousko zvyky tradice Krampus

Související

Aktuálně se děje

22. dubna 2025 15:18

Smrt hvězdy pohádky Tři oříšky pro Popelku. V českém znění mluvila cizím hlasem

Až po více než měsíci vyšlo najevo, že zemřela švýcarsko-německá herečka Karin Leschová. Bylo jí 89 let. Na první dobrou vám možná její jméno nic neřekne, ale vězte, že jde o královnu z legendární pohádky Tři oříšky pro Popelku. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Papež František po propuštění z nemocnice

Papež František a jeho poslední slova před smrtí

Papež František zemřel tiše na Velikonoční pondělí ve svém pokoji ve Vatikánu. Jeho poslední chvíle provázely klid, vděčnost a důstojné rozloučení, uvedl Vatikán. Svět se loučí s papežem, který celý svůj pontifikát prožil ve znamení skromnosti, milosrdenství a neúnavné služby lidem na okraji společnosti.