Tisková služba úřadu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka uvedla, že důvodem k odklonu letadla letícího z Atén do Vilniusu bylo podezření, že je na palubě bomba. Běloruská armáda poslala svou stíhačku, aby letadlo přiměla přistát.

Společnost Ryanair uvedla, že byla běloruským řízením letového provozu informována o potenciální hrozbě na palubě jednoho ze svých letadel a byl jí nařízen odklon letounu do Minsku. Na palubě ale nic neobvyklého nalezeno nebylo. Pratasevič byl zadržen, ostatní pasažéři prošli bezpečnostní kontrolou a bylo jim dovoleno pokračovat do koncové destinace.

"Rozhodl jsem, že zítra (v pondělí) na ministerstvo zahraničí bude předvolán běloruský velvyslanec. Bude mu sdělen ostrý protest s naprosto neakceptovatelným postupem ve věci přerušení civilního letu z Athén do Vilniusu v běloruském vzdušeném prostoru," napsal Kulhánek. Již předtím na twitteru uvedl, že "je neakceptovatelné, že běloruský režim zneužil mezinárodní letecké právo k pronásledování svých oponentů." S kritikou dnes vystoupily také Evropská unie, NATO, Británie, Francie, Německo či Polsko. Český premiér Andrej Babiš označil čin Běloruska za absolutně nepřijatelný. Krokem Běloruska se bude zabývat pondělní summit EU. Podle Evropské unie čin nezůstane bez následků.

Raman Pratasevič figuruje v Bělorusku od loňska na seznamu lidí "zapojených do teroristických aktivit". Aktivista je spoluzakladatelem informačního kanálu Nexta na sociální síti Telegram, který byl jedním z hlavních zdrojů zpráv o protirežimních protestech, jež v Bělorusku vypukly po loňských srpnových prezidentských volbách, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily dlouholetou hlavu státu Lukašenka. Lidé vyšli do ulic protestovat proti zfalšování voleb, ale pořádkové síly demonstrace nakonec potlačily, desítky tisíc lidí zadržely a opoziční vůdce uvěznily či přiměly k emigraci.

Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která žije v exilu v Litvě, uvedla, že Pratasevičovi hrozí v Bělorusku "trest smrti".