Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) bylo cílem cesty podpořit ukrajinskou stranu a deklarovat, že ČR bere Ukrajinu za suverénní, samostatnou a fungující zemi. Z Kyjevské oblasti se před časem stáhla ruská okupační vojska.

Předseda Senátu dnes na dotaz novinářů, jak vypadá život v Kyjevě, uvedl, že delegace po ulicích hlavního města zejména jezdila v automobilech. "My jsme se na ně nedostali, protože jsme byli opravdu docela tvrdě a hodně hlídáni," popsal Vystrčil. Kyjev na něj ale působil spíše jako polomrtvé město, ve kterém je stále hodně vojenských kontrol. Metropole podle něj stále není bezpečná, protože není jasné, kdy bude znovu bombardována. "Pokud mohu i něco prozradit, tak někteří političtí představitelé nespí ani na jednom místě a rodiny mají úplně někde jinde," řekl Vystrčil. V Kyjevě podle něj funguje základní infrastruktura a některé obchody, lidí na ulicích je málo.

Podle prvního místopředsedy horní komory Jiřího Růžičky (TOP 09) delegace při jízdě po hlavní třídě projížděla mezi zátarasy, barikádami a protitankovými ježky. Tlak na bezpečnost ve městě je podle něj velký, zástupci ukrajinské strany podle Růžičky mají v mobilech aplikaci, která je upozorní, pokud na území Ukrajiny letí raketa. Výstražný tón z této aplikace podle něj zazníval mimořádně často. "Do klidného života to má ještě daleko," poznamenal. "Ale měl jsem pocit, že pomalu se do ulic Kyjeva vrací život." To ale podle něj neplatí o ostatních místech a obcích, které senátoři také navštívili. Situaci tam popsal jako "jedno velké utrpení a uklízení".

Čeští a polští senátoři navštívili města Boroďanka, Buča a Irpiň poblíž Kyjeva, která utrpěla během ruského bombardování a okupace značné škody. Vystrčil už ve čtvrtek jejich osudy přirovnal k osudům Hitlerovými vojáky vyvražděných českých obcí Lidice a Ležáky.

Když člověk vidí následky války, podle Růžičky nevěří vlastním očím. Nad rozbitými městy podle něj leží trýznivý klid. Za jeden z nejdrsnějších momentů označil návštěvu Buče, ve které mezinárodní tým odborníků právě vyzvedával oběti z masového hrobu.

"Se starostou Irpině jsme viděli, jak vypadá město, kde nebyly vojenské cíle, ale které lehlo doslova popelem," doplnil předseda zahraničního výboru Pavel Fischer. Lidé se do obce chtějí vrátit, ale nemají kam. Většina budov je zbořená, po odchodu ruských vojsk v nich také zůstaly miny.

Čeští senátoři společně se svými polskými protějšky navštívili Ukrajinu, která od konce února čelí ruské invazi, ve čtvrtek a dnes ráno se vrátili. Cílem cesty bylo podle Vystrčila podpořit ukrajinskou stranu. Senátoři se také podle něho chtěli přesvědčit o tom, že ukrajinská strana podává o dopadech války pravdivé informace. Ukrajina podle Vystrčila potřebuje další vojenskou a humanitární podporu a také podporu Ukrajincům, kteří byli vyhnáni ze svých domovů. Česko proto podle šéfa Senátu bude prosazovat, aby Ukrajina měla perspektivu plného členství v EU.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.