Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kyjev přejmenoval skoro 100 ulic. Zbavuje se sovětské minulosti, ruských názvů

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Ukrajinské hlavní město v pátek přejmenovalo 95 ulic v snaze očistit se od ruských a sovětských místních názvů. Oznámil to kyjevský starosta Vitalij Kličko den poté, co si Ukrajina připomněla 31 let nezávislosti. Země od únorového vpádu ruských vojsk urychlila "derusifikaci", jak nazývá kampaň zaměřenou na odstranění dědictví stovek let ruské nadvlády.

"Nová jména by měla zvěčnit významné historické události Ukrajiny a také slavné postavy a hrdiny, kteří bojovali za nezávislost našeho státu,“ napsal Kličko na sociální síti telegram. Proces podle starosty není zdaleka u konce, kampaň bude pokračovat.

Pitěrská ulice, nazvaná podle zlidovělé podoby názvu ruského města Petrohrad, byla pojmenována po Londýně, hlavním městě jednoho z nejbližších spojenců Ukrajiny, zatímco další byla nazvána "ulicí znovuzrození Ukrajiny“. Název zní jako ozvěna slov ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který na Den nezávislosti prohlásil, že Ukrajina se "znovuzrodila", když ji Rusko napadlo.

Ulice, která dříve nesla příjmení sovětského ministra obrany, byla přejmenována po ukrajinském pluku Azov, což je krok, který pravděpodobně rozzuří Moskvu, která jež hájí svůj sovětský odkaz v Evropě, poznamenala agentura Reuters.

Pluk Azov, která je součástí Národní gardy, je na Ukrajině veleben, ale Moskva jej haní. Rusko obvinilo jednotku z krajně pravicových názorů a označilo ji za "teroristickou organizaci". To zase rozhořčilo ukrajinské představitele, kteří varují, že Rusko nyní může porušovat základní práva válečných zajatců z Azova.

Témata:  válka na Ukrajině Kyjev

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.